Článek
Senát Nejvyššího soudu, který po dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana dostal případ k vyřízení, sice rozsudek ve svém rozhodnutí zkritizoval, ale zatím ho nezvrátil.
Věc postoupil velkému senátu trestního kolegia NS k posouzení, zda je vůbec dovolání nejvyššího státního zástupce přípustné. Jednotlivé senáty NS mají totiž rozdílné právní názory na to, zda je nejvyšší státní zástupce oprávněn podávat mimořádný opravný prostředek z důvodu špatného hodnocení důkazů soudů. A to je právě tento případ.
Zeman brojil především proti způsobu, jakým hodnotil okresní i krajský soud provedené důkazy, na základě kterých měl pak dospět k nesprávnému skutkovému stavu.
Nejvyšší soud mu dal za pravdu, když konstatoval, že postup nižších soudů byl chybný, neboť zvolily pro ně jednodušší a snazší formu posouzení skutkového stavu, které je v rozporu s provedenými důkazy.
Hájil se, že si spletl pedály
Incident se stal 23. prosince 2015 u sjezdu na Bor ve směru na Plzeň. Údržbáři tam tehdy opravovali svodidla, v místě omezili rychlost na 80 kilometrů v hodině a uzavřeli pravý jízdní pruh. Břuchanský v tomto úseku překročil povolenou rychlost, předjel několik vozidel a v okamžiku, kdy řidič kamionu začal přejíždět do levého jízdního pruhu, musel intenzivně brzdit. Když skončilo dopravní omezení, Břuchanský nákladní vozidlo předjel, zařadil se těsně před něj a náhle snížil rychlost. Řidič kamionu už nestačil na vzniklou situaci zareagovat a narazil do zadní části Břuchanského volkswagenu.
Nehodu a situaci, jež jí předcházela, zachytila kamera za čelním sklem kamionu. Policisté později zajistili ještě záběry z dálniční kamery a také z vozidla Břuchanského.
Obžalovaný řidič se hájil tím, že po předjetí kamionu omylem zavadil gumovou podrážkou široké pracovní obuvi zároveň o plynový a brzdový pedál. Protože tuto možnost nevyloučil ani soudní znalec, nebylo podle soudů možné bez pochybností rozhodnout, že šlo o úmyslný manévr s cílem se pomstít řidiči kamionu za předchozí kolizi.
Stanislav Břuchanský, který podle státního zástupce na dálnici D5 osobním vozidlem vybrzdil kamión jako odplatu za to, že mu krátce předtím zabránil v předjetí.
Proto jej také zprostil obžaloby z poškození cizí věci, což je trestný čin, který pachatel spáchá úmyslným jednáním.
Nevěrohodné tvrzení
Podle Nejvyššího soudu hodnotící úvahy obou nižších soudů vypovídají o nedostatečném vypořádání se s veškerými provedenými důkazy a nelze se tak ztotožnit s jejich závěrem, že nebylo prokázáno úmyslné zavinění ze strany obviněného.
„Pokud bychom měli věřit tvrzení obviněného, že omylem sešlápl plynový pedál společně s brzdovým, reakcí řidiče by mělo být puštění pedálu brzdy a nemělo by dojít k razantnímu brždění, jak je patrné z kamerového záznamu. Na něm je také vidět, že obviněný měl na nohou běžnou vycházkovou obuv, nikoliv pracovní a širokou, jak uváděl ve své výpovědi. Tudíž je velmi nepravděpodobné, že by v důsledku šířky boty sešlápl oba pedály zároveň,“ stojí v právním rozboru Nejvyššího soudu.
Ten podotýká, že vybržďování, které je obviněnému kladeno za vinu, není prováděno s úmyslem způsobit nehodu, ale donutit vybržďované vozidlo k náhlému manévru.
Podle znalce předjel Břuchanský kamion v rychlosti 114 kilometrů, zařadil se dva metry před ním a prudkým bržděním snížil rychlost na 76 km/h.
