Článek
Vrchní soud sice dnes původní rozsudek královéhradeckého krajského soudu zrušil a vynesl nový verdikt, dospěl však k téměř shodným závěrům včetně uložení nejvyššího trestu. Jak vysvětlil předseda senátu Jiří Lněnička, odvolací soud se nepřiklonil k názoru, že všechny děti před smrtí mimořádně trpěly a všechny čtyři vraždy byly provedeny zvlášť surovým způsobem.
Dvouměsíční dceru totiž matka jednou ranou podřízla v kočárku, nejstaršího syna zase udusila a jeho tělo neneslo žádná další zranění nebo stopy po zápasu. „Určitá část trýznivosti je u zločinu vraždy dána vždy,“ uvedl Lněnička. Zvýšenou míru utrpení uznal jeho senát v případě druhých dvou dětí, které matka víckrát bodala a řezala nožem.
Nehrozí, že by v násilném jednání po eventuálním propuštění pokračovala.
I tak ale její čin podmínky pro udělení nejvyššího trestu splňuje. Matka zavraždila víc než tři osoby, všechny navíc ve věku do 15 let. Pro vražedkyni přineslo nové rozhodnutí jedinou ulehčující změnu: o podmínečné propuštění může požádat už po dvaceti letech. V původním rozsudku obsahoval zpřísňující opatření, podle něhož se do lhůty pro podání žádosti nezapočítávala doba pobytu ve věznici se zvýšenou ostrahou, fakticky by tak o propuštění mohla požádat až po třiceti letech.
Lněnička se opírá o závěry znalců, kteří jednání ženy interpretovali jako rozšířenou sebevraždu. „Nehrozí, že by v násilném jednání po eventuálním propuštění pokračovala. Útok obrátila proti sobě a vlastní rodině v zoufalé situaci,“ shrnul Lněnička.
Obžalovaná se odvolacího líčení zúčastnila osobně, po celou dobu seděla tiše shrbená na lavici s balíčkem papírových kapesníků v ruce. Při svém závěrečném vyjádření plakala a hovořila téměř nesrozumitelně. „Já opravdu nevím, co se stalo. Sama tomu nerozumím,“ zajíkala se žena a omlouvala se soudu, že nemůže mluvit.
Podle obhájce je žena v těžkém psychickém stavu
Její obhájce Bohumil Budínský tvrdí, že ve stejně těžkém psychickém stavu je pachatelka prakticky po celou dobu. „Navštívil jsem ji vícekrát, ten stav je neměnný,“ uvedl advokát. Zda proti verdiktu vrchního soudu podá dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, se nejprve poradí s klientkou. „U trestu doživotí je to má povinnost dovolání podat. Neučiním tak, pouze kdyby si to výslovně nepřála,“ podotkl Budínský.
Žena svůj šílený čin spáchala 2. září 2011 v domě v Širokém Dole na Svitavsku. Řešila jím svou zdánlivě bezvýchodnou situaci, kdy se obávala, že ji opustí partner a děti jí budou odebrány. Podle znalců se zřejmě psychicky zhroutila.
Nejmladšímu ze zavražděných sourozenců byly dva měsíce, nejstaršímu osm let. Zemřeli mimořádně trýznivým způsobem. Tři vykrváceli následkem bodných a řezných ran, které jim matka zasadila nožem. Nejstaršího chlapce udusila.
Po vraždách se sama pokusila o sebevraždu, pořezala se na zápěstích a chtěla se oběsit. Když na místo dorazila policie, seskočila z půdy a utrpěla těžké zranění, s nímž byla v umělém spánku převezena do nemocnice.
V průběhu procesu u Krajského soudu v Hradci Králové se žena chovala převážně netečně, tvrdila, že si na nic nepamatuje. Po vynesení rozsudku letos v květnu však zkolabovala. Proti verdiktu se na místě odvolala, podle obhájce prý pro nespokojenost se znaleckými posudky z oboru psychologie.
Stejně jako v případě Galeze i dnes doživotí pro mladou ženu navrhovala státní zástupkyně Eva Prskavcová. Při započítání této kauzy už má svém kontě 35 doživotně odsouzených zločinců z celkových 42, kteří si v Česku nejvyšší trest odpykávají.