Článek
„Z vězení jsem byl propuštěn poté, co jsem tam strávil sedmnáct let a deset měsíců,“ řekl Právu Žirovnický. Po propuštění na svobodu po tolika letech si podle svých slov musí zvykat na úplně jiný svět i na to, že přišel o velkou část svého produktivního života. Za mříže zamířil ve svých 32 letech, teď je mu padesát a nemá práci ani kde bydlet.
Chce k Altnerovi
„Zatím jsem na návštěvě v Praze u své matky, a pokud jde o práci, mám příslib, že budu dělat kancelářskou krysu v advokátní kanceláři Patrika Altnera, protože jemu se líbil způsob, jak jsem ve vězení vedl administrativu a své spory,“ uvedl Žirovnický.
Přestože nemá vystudovaná práva, během takřka dvou desítek let za mřížemi se celou dobu věnoval studiu všech možných zákonů a judikátů soudů napříč republikou i Evropou a v soudních sporech se pak zastupoval sám, několikrát i úspěšně.
Altner je synem zemřelého právníka Zdeňka Altnera, který řadu let vedl soudní spor s ČSSD o úhradu právních služeb za svou pomoc při vítězné při o sídlo této strany, Lidového domu. Nakonec se mu podařilo vyhrát, když měl podle verdiktu z března 2016 obdržet od sociální demokracie téměř 338 milionů korun.
Začne v únoru či březnu
Jenže půl roku nato zemřel, a právě Patrik Altner a jeho sestra Veronika nyní budou jako dědicové ve sporu, který nyní leží u Nejvyššího soudu, pokračovat.
Žirovnický Právu sdělil, že by mohl začít u Altnera pracovat v průběhu února či března, ale že to záleží na samotném advokátovi. A ten v pátek nechtěl možnou spolupráci s propuštěným vězněm příliš komentovat.
„Příslib, že bych ho zaměstnal u sebe v kanceláři, jsem sdělil asi před dvěma lety soudu, když jsem pana Žirovnického zastupoval v rámci jeho neúspěšné žádosti o podmínečné propuštění z výkonu trestu. V současné době to ale rozhodně není aktuální,“ reagoval advokát Altner.
Žaloby na kouření či pásy
Žirovnický se do povědomí veřejnosti dostal poprvé tím, že byl provozním ředitelem známého Discolandu Sylvie, který patřil jinému, později za vraždu odsouzenému muži, Ivanu Jonákovi.
Podruhé bylo o Žirovnickém výrazně slyšet v roce 2000, kdy se stal samozvaným mluvčím vzpoury vězňů v českých kriminálech, potřetí o něm média referovala v souvislosti s obviněním z vraždy prodejce fotoaparátů z října téhož roku.
A velmi výrazně se pak zapsal do českého soudnictví v době odpykávání následného trestu za vraždu. Žirovnický totiž podle všeho drží primát v počtu civilních žalob podaných na všechna možná ministerstva, úřady či policii kvůli různým údajným pochybením. V minulosti jich soudy především v Praze řešily i více než stovku najednou.
Odsouzený mimo jiné žaloval Vězeňskou službu za to, že nedodržuje za mřížemi zákaz kouření, nebo že při eskortování nemají vězni v autobusech bezpečnostní pásy, a on se tak bojí o život.
Zavraždil kamaráda
Žirovnický si odseděl trest za to, že podle pravomocných verdiktů soudů v říjnu 2000 v prodejně fotoaparátů na pražské Vinohradské třídě uspal a následně prádelní šňůrou uškrtil tamního prodavače, který byl jeho kamarádem. Z prodejny pak navíc podle soudu ukradl věci za více než 200 tisíc korun.
Podle policie Žirovnický přítele zavraždil z pomsty, protože proti němu svědčil v případu vraždy babičky Žirovnického. Z té byl podnikatel také obžalován, ale nakonec osvobozen a uznán vinným pouze z okradení své mrtvé příbuzné.
Bývalý provozní šéf Sylvie ale jakýkoli podíl na obou vraždách od počátku popírá, ale neuspěl se svou žádostí o povolení obnovy procesu.