Vlakem vjel na perón a zranil tři lidi. Vyvázl bez trestu

„K trestnému činu se v plné míře doznal, poškozeným cestujícím a zdravotním pojišťovnám bude škodu hradit jeho zaměstnavatel. Obžalovaný sám uzavřel dohodu se svým zaměstnavatelem o spoluúčasti při náhradě škody a její úhradě,“ citovala z odůvodnění mluvčí soudu Pröllerová.

Strojvůdce svého jednání podle soudu litoval a poškozeným poslal omluvný dopis. Jak dále uvádí, jde o exces z řádného života strojvedoucího, který přehlédl signalizaci vyřazení cílového brzdění z provozu a následně okamžitě nereagoval na vzniklou situaci.

„Vzhledem k osobě obviněného, jakož i k okolnostem případu lze považovat podmíněné zastavení trestního stíhání za dostačující. Součástí rozhodnutí je i stanovení zkušební doby. Ta byla vyměřena v délce trvání 24 měsíců, tedy na samé horní hranici zákonné sazby,“ konstatoval obvodní soud. Strojvedoucí byl obžalován z trestného činu obecného ohrožení, za což mu hrozilo až osm let vězení.

Soud se proto ztotožnil se státní zástupkyní a stanovil maximální zkušební dobu. „Pokud se dopustí ve zkušební době závažného protispolečenského jednání, může být ve stíhání pokračováno,“ shrnul soud.

Nehoda se odehrála 14. července před půlnocí. Vlak City Elefant jedoucí z Českého Brodu nezastavil, přejel nástupiště, narazil do betonového zarážedla a vjel na perón do nádražní haly. Záchranáři ošetřili tři lidi. Škoda byla vyčíslena na 82 miliónů. Strojvedoucí byl následně vedením ČD převeden na práci v depu.

Příčinou nehody je podle Drážní inspekce nedodržení předpisů a technologických postupů ČD a Správy železniční a dopravní cesty a nerespektování semaforů strojvedoucím. Inspekce vidí jako příčinu také nesledování monitoru v kabině vlaku a polohu ovladače režimu jízdy, který poukazoval na deaktivaci cílového brzdění.

Strojvedoucí vypověděl, že až do stanice Praha-Libeň měla jízda normální průběh. Vlak vyrazil s aktivním systémem zabezpečovače a cíleného brzdění. Na nádraží v Libni si však k řízení stoupl, protože ho bolela krční páteř, a zároveň zapnul stěrače. Na Masarykovo nádraží pak jel rychlostí 50 km/h.

„V dojmu, že funkce cíleného brzdění reaguje dosti pozdě, očekával brzdicí účinek, který se nedostavil. Poté již registroval jenom pohyb soupravy se zastavením v hale. Vše se seběhlo velmi rychle. Z důvodu šoku si nevzpomíná na použití rychločinného brzdění,“ cituje zpráva slova strojvedoucího.

Podle inspektorů měl muž zaregistrovat, že vlak sám nebrzdí a jede nástupištěm dál, i když se nedíval na monitor, jenž mu signalizoval opak. Inspekce proto provedla pokus, ze kterého následně vyplynulo, že strojvedoucí měl asi 16 sekund na to, aby začal brzdit, než bylo pozdě.

K možným příčinám obžalovaný sdělil, že při manipulaci s ovladačem stěračů mohl nechtěně ohrnutým rukávem zavadit o páčku ovladače režimu jízdy, a deaktivovat tak funkci cíleného brzdění. Celou cestu pak údajně jel v domnění, že systém je zapnutý, a nesledoval proto obrazovku monitoru, která ho přitom na nečinnost systému upozorňovala.