Článek
Vitásková zažalovala soudce Novotného za to, že při odůvodňování rozsudku, kterým odsoudil bývalou předsedkyni ERÚ a dalších sedm lidí v kauze solárních elektráren, naznačil možnou spojitost mezi postavením Vitáskové a vlivu Nečasové.
Podle Vitáskové se tak závažně dotkl bezdůvodně její cti. „Veřejně ji osočil, že jmenování do své funkce dosáhla díky nějakému jednání Jany Nečasové. Výrok se dotkl její cti a soudci šlo o to, aby klientku ponížil,“ zdůraznil Zdeněk Jemelík, který bývalou šéfku ERÚ u soudu zastupoval.
Ten se snažil ještě zvrátit jednání Krajského soudu v Brně tím, že proti senátu podal námitku podjatosti. Nelíbilo se mu, že o Novotném mají rozhodovat jeho kolegové.
Vrchní soud v Olomouci už ale předtím rozhodl, že soudci podjatí nejsou, pracují na jiném oddělení a s Novotným je nepojí žádné přátelské vazby. „Potkáme se tak jednou za týden na chodbě, slušně se pozdravíme a jdeme dál,“ upozornil soudce Michal Ryška.
K určité dezinterpretaci prý došlo
Senát pak potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně, který nárok Vitáskové na omluvu, kterou chtěla uveřejnit v několika denících, zamítl. „Z kontextu je zcela evidentní, že nešlo o nějaké soukromé jednání soudce Novotného, ale že k tomu došlo při výkonu veřejné moci,“ vysvětlil soudce Ryška zamítnutí nároku.
Senát připustil fakt, že soudce Novotný při odůvodňování verdiktu poněkud zkreslil to, co o Nečasové vypověděla sama Vitásková. „Z jeho strany došlo k určité dezinterpretaci. Jenže sama žalobkyně se k osobě paní Nečasové začala vyjadřovat, když na jednu z otázek před trestním soudem odpovídala na něco jiného, než byla tázána. Soudce Novotný se tedy vyjadřoval k tomu, co do věci vnesla sama žalobkyně,“ dodal Ryška.
Jemelík hned po verdiktu Právu řekl, že nepochybně podá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Žalovaný nezvládl svoji funkci soudce, neznal pořádně spis a tady mu poskytli ochranu,“ ohodnotil verdikt. Novotný se k věci nechtěl vyjadřovat.
Povolení na poslední chvíli
Novotný odsoudil loni v únoru kromě Vitáskové i majitele solárních elektráren Alexandra a Zdeňka Zemkovy na 7,5 roku, dalších pět lidí odešlo s tresty v rozmezí 5,5 až 8,5 roku. Podle verdiktu uděl ERÚ dvěma solárním elektrárnám licence, přestože byly ještě nedokončené.
Povolení úřad vydal 31. prosince 2010 jen pár hodin předtím, než se o polovinu snížily výkupní ceny elektřiny. Státu tak mohla vzniknout škoda téměř dvě miliardy korun.
Proti rozsudku se odvolali obžalovaní i státní zástupce, případ nyní leží na Vrchním soudu v Olomouci. Vitásková v čele ERÚ skončila letos v létě.