Článek
Poslední závětí však majitelka určila dědicem nemovitosti charitativní organizaci Domov svaté rodiny. Podle Svobody je závěť neplatná.
Lidoveckému ministrovi odkázala Kaprálková budovu v roce 1992. Podle jeho právníka Františka Mészárose se mu chtěla odvděčit za pomoc při získávání majetku v rámci restitucí. Svoboda navíc ženu dobře znal, jeho otec byl jejím ošetřujícím lékařem.
V listopadu 2004 však Kaprálková sepsala novou závěť, v následujícím roce zemřela. Svůj majetek v ní rozdělila mezi Nadaci Jedličkova ústavu, Domov svaté Rodiny a Aleše a Boženu Kopecké. Na Svobodu pamatovala finanční hotovostí. Čtyřpatrový činžovní dům podle tohoto dokumentu připadl charitě. Svoboda však nyní tvrdí, že okolnosti sepsání závěti byly neobvyklé.
Podle Svobodova advokáta mohla být žena k závěti donucena
Mészáros u soudu uvedl, že bývalá majitelka nemovitosti mohla trpět duševní poruchou a mohla být k sepsání závěti donucena. "Nebyl na ni vyvíjen fyzický nátlak, ale byla to forma psychického donucení," prohlásil. Svoje tvrzení odůvodnil tím, že Kaprálová se chovala jinak než dříve. Ve výpovědích svědků se pak podle něj objevily rozpory ohledně okolností sepsání dokumentu.
Podle advokátů druhé strany však Mészáros své pochybnosti o duševním zdraví Kaprálové a nátlaku na ni dostatečně nepodložil. Nedokázal prý ani přesně určit, kdo ženu k závěti údajně nutil. Svobodův právník pouze uvedl, že šlo o osoby přítomné při sepisování dokumentu, určitě tedy o manžele Kopecké. "Zneužili toho, že v té době již byla paní Kaprálková odkázána na jiné," řekl.
Podle Mészárose uzavřela žena hned po sepsání závěti s Kopeckými kupní smlouvu. Za 300 000 jim prodala budovu v hodnotě několika miliónů, což je podle právníka podezřelé. Podle advokátky manželů Heleny Kubecové však Kopečtí byli dlouholetými přáteli Kaprálkové a ve smlouvě se mimo jiné zavázali, že se o ni budou do její smrti starat.
Kdyby soudkyně Kateřina Arnaudová dala za pravdu Svobodovi, o dědictví by přišli také Nadace Jedličkova ústavu a Kopečtí. Další činžovní dům a nemalá finanční hotovost by propadla státu. Odkaz z roku 1992 se totiž týkal pouze jedné budovy a Kaprálková neměla žádné právoplatné dědice. "Fakt, že pořídila závěť o celém svém majetku, a odkázala ho charitě a přátelům rozhodně nesvědčí o duševní poruše," uvedl právník nadace Tomáš Kutnar.
Jednání bude pokračovat na konci července, kdy chce soudkyně vyslechnout navrhované svědky. Vypovídat bude také Svoboda.