Věznice si chválí lihového bosse Březinu. Chová se prý vzorně a dostává odměny

Zlínský soud řeší vedlejší větev lihové kauzy, jež se týká vynášení informací z Celní správy členům takzvané lihové mafie. Březinovi v souvislosti s ní hrozí prodloužení pobytu za mřížemi.

„Chování odsouzeného je v pořádku, kázeňsky bez připomínek. Neporušoval vnitřní řád a zdárně si plnil své povinnosti,“ přečetl předseda senátu krajského soudu Pavel Dvorský zprávu z věznic ve Valdicích a v Karviné.

V závěru roku 2018 byl Březina na vlastní žádost přeřazen do věznice v Břeclavi. „Zde byl umístěn do bezdrogového oddílu a zařazen do první dostupné skupiny vnitřní diferenciace. Pod vedením vedoucího vzdělávacích aktivit vyučoval program angličtiny pro odsouzené začátečníky a pokročilé. Dále se věnoval přednáškám o finanční gramotnosti. Přístup odsouzeného svědčil o skutečné snaze zlepšit znalosti a schopnosti dalších odsouzených s cílem lepšího uplatnění ve společnosti,“ pokračoval ve zprávě předseda senátu.

Během břeclavského pobytu ve věznici byl lihový boss šestnáctkrát odměněn za pozitivní přístup k práci. Což pro něj mnohdy mimo jiné znamenalo mimořádné prodloužení trvání doby návštěv.

Později v Rapoticích se podle vedení věznice choval rovněž slušně a ukázněně. „Pokyny a nařízení zaměstnanců věznice respektoval a konfliktní situace mezi vězni nevyvolával ani nevyhledával,“ uvedl ve zprávě ředitel věznice Rapotice František Melichar.

Dvaadvacetkrát byl odměněn, z toho několikrát mimořádným zvýšením doby návštěv a několika pochvalami a pozitivními poznatky.

„Výše uvedená fakta svědčí o tom, že resocializace odsouzeného byla již úspěšně dovršena. Výkon trestu odnětí svobody už splnil svůj účel. Další pobyt ve výkonu trestu by mohl znamenat riziko negativního působení vězeňského prostředí. Odsouzený je ve výkonu trestu již více jak deset let. Pocit zmaru, který by se mohl dostavit, by jej mohl v jeho úsilí zlomit,“ zaznělo v závěru zprávy ředitele rapotické věznice, který zmínil možnou rezignaci z přetrhání sociálních vazeb, především z prostředí rodiny.

Pozitivně o Radku Březinovi hovoří i psychologové, kteří jeho stav prověřovali ve věznicích. Radek Březina má nyní podle nich mnohem lepší empatii a došlo u něj ke změně hodnotového zaměření. Úspěšně zapracoval i na změně životního stylu.

Zazněl též znalecký posudek a jeho dodatky vypracované psycholožkou, která se v letech 2020 a 2021 vyjadřovala k Březinově žádosti o podmínečné propuštění. Uložený trest podle ní splnil účel, uvedla, že další Březinův pobyt ve vězení nemá význam. Znalkyně také napsala, že se mu změnila osobnost z orientace na materiální hodnoty a výkon k orientaci na mezilidské vztahy.

Od svého zadržení v říjnu 2012 pobýval Radek Březina ze Zlína hned v několika věznicích, od vazebních v Olomouci a Ostravě až po přísnější typy zařízení v Břeclavi, Karviné, Valdicích či v Rapoticích. Odsedět si má celkem třináct let a propuštěn by tak mohl být už v závěru příštího roku.

V aktuálně projednávané větvi mu ovšem hrozí – stejně jako jeho spolupracovníkovi a trojici bývalých celníků – za ohrožení utajované informace, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a účasti na organizované zločinecké skupině až 16 let vězení. Protože by šlo v případě odsouzení Březiny o souhrnný trest, mohl by se jeho pobyt za mřížemi protáhnout o další roky, třeba až o tři.

Místo zbývajícího roku a půl by tak musel strávit za mřížemi čtyři a půl roku. Pro samotného lihového bosse je to nemyslitelná varianta.

Krajský soud ve Zlíně v pondělí skončil dokazování v lihové kauze týkající se celníků. Ve čtvrtek začnou závěrečné řeči obžaloby i obhájců skupiny obžalovaných. Spolu s Březinou se tato vedlejší kauza lihového byznysu týká bývalých celníků Světlany Ťavodové, Zdeňka Minaříka a Františka Podešvy. Obžalován je i Ivan Kovářík, správce Březinových nemovitostí, jemuž soudy v minulosti uložily devět let a dva měsíce vězení.

Kauza vynášení informací z Celní správy členům takzvané lihové mafie kolem Březiny spadá do let 2004 až 2012. Celníci vinu odmítli. Březina podle ČTK při zahájení hlavního líčení řekl, že již byl za účast na organizované zločinecké skupině odsouzen a nemůže být souzen podruhé. Kovářík se přiznal k předávání peněz jednomu z už dříve odsouzených celníků, odmítl však, že by informace zneužil, a tvrdil, že z toho neměl finanční prospěch.

Případ soud projednává od loňského května. Týká se především produkce nezdaněného lihu ve společnosti Morávia-Chem, kterou Březina skrytě vlastnil, a nelegálního podnikání na ni navázaných lihovarů a likérek. Celníci podle obžaloby pomáhali skupině kolem Březiny krátit spotřební daň z lihu a její podporou se přímo podíleli na mnohamiliardové škodě.

Podle státního zástupce Radima Obsta celníci dostávali úplatky za to, že Březinu a jeho spolupracovníky informovali o chystaných kontrolách ve firmách, jež skupina ovládala. Jejím členům podle obžaloby poskytovali i informace o další činnosti Celní správy a podíleli se na falšování kontrolních pásek, které skupina opakovaně používala ke značení takzvaného mimobilančního lihu. Jde o potravinářský líh, který skupina fiktivně denaturovala a neodvedla z něj spotřební daň. Následně sloužil k výrobě lihovin, případně se uchovával v nelegálních skladech.

Podle Březiny orgány činné v trestním řízení opakovaně nezákonně jeho trestní řízení ovlivňovaly. Tvrdí, že úmyslně manipulovaly s důkazy. Ze lži pak obvinil tři svědky, kteří proti němu v aktuálně projednávaném případu vypovídali. Žalobce Obst tvrzení Březiny odmítl. Řekl, že ani on, ani nikdo z jeho kolegů svědky neovlivňoval.

Hlavní větev lihové kauzy zahrnuje období let 1998 až 2013, kdy skupina podle žalobců obchodovala přibližně s 21 miliony litrů nezdaněného lihu. Způsobený únik na daních vrchní soud už dříve vyčíslil na více než 5,65 miliardy korun.