Vězeň v Plzni měl platit vychovateli statisíce za ochranu

Podle státního zástupce šlo o pohrůžku, kterou měl zaměstnanec vězeňské služby přimět odsouzeného, aby mu zaplatil za ochranu. V průběhu roku 2017 pak skutečně přišlo na Berkův účet bezmála 200 tisíc korun od vězňova bratra z Anglie.

Případ v pondělí začal projednávat plzeňský okresní soud. Společně s Berkou je obžalovaný i bývalý vězeň Emil Janeček, který se měl na vydírání podílet. Oběma hrozí až čtyři roky za mřížemi.

Berka se hájí tím, že šlo o finanční výpomoc. Prý se s odsouzeným domluvil, že mu peníze vrátí po propuštění z kriminálu. Žádnou písemnou smlouvu ani jiný hodnověrný doklad o tom, že šlo půjčku, ale soudu nepředložil.

„Robert se mi na cele svěřil, že si ho zavolal vychovatel Berka a měl mu říct, že on tady vládne a že jako speciální pedagog má kriminál pod palcem. Prý chtěl po něm 250 tisíc za to, že se tady bude mít dobře. Byl u toho i Janeček, který Robertovi radil, aby vychovatele poslechl,“ uvedl svědek Tomáš Krušpan. Sám prý za ochranu platil Janečkovi, který vzbuzoval respekt jednak svými fyzickými proporcemi, ale také byl údajně jedna ruka s dozorci.

„Ve vězeňské hierarchii zastával místo nahoře. Všichni mu podávali ruce, byl se všemi kamarád. S bachaři si tykal, měl s nimi nadstandardní vztah. Kaž­dý den mohl chodit do posilovny, každý den se mohl sprchovat. Odsouzeným zajišťoval různé věci. Měl své kontakty i v kuchyni, dělaly mu například hamburgery. Koukal jsem na to jako blázen,“ pokračoval svědek.

Peníze Janečkovi posílal po­dle svých slov prostřednictvím své babičky. „Do vězení jsem se dostal poprvé v životě. Doplatil jsem na vášeň z hazardu. Trest jsem si začal odpykávat v Německu, kde mi vyměřili šest let za únos advokáta. Pak mě vydali do Čech odsedět si zbytek,“ vypovídal dále svědek.

Ve vězeňských podmínkách ale pro Krušpana nastal obrat o sto osmdesát stupňů. „V Německu jsem byl zvyklý mít celu sám pro sebe. Byla vybavena elektrospotřebiči a měl jsem tam i televizi. A tady mě šoupli na celu, kde bylo 14 lidí, většinou Romů. Měl jsem o sebe strach. Přivezl jsem si s sebou asi 40 kilo proviantu, hlavně kávu a tabák. Spoluvězni na mě dotírali jako mouchy, pořád mě otravovali, něco chtěli,“ popisoval Krušpan nepříjemnou změnu.

Pak za ním prý přišel Janeček a nabídl mu ochranu. „Řekl, že bez jeho pomoci tady shořím. Důrazně mi naznačil, že je to v mém vlastním zájmu. Cítil jsem z něho zlo a věděl, že když mu nevyhovím, tak že se z toho tady oběsím. Proto jsem mu raději platil, abych měl klid. On pak rozhlásil, že spadám pod něho, a nikdo si mě už nevšímal. Držel nade mnou ochrannou ruku,“ řekl dále svědek.

Vypovídat o poměrech ve věznici se rozhodl poté, co mu Robert K. řekl o vychovateli Berkovi. „Vůbec jsem nechápal, že v dnešní době je ještě něco takového možné. Sám bych asi odvahu to oznámit nenašel. Být za bonzáka, to si v base podepisujete skoro ortel smrti. Ale Robert mě požádal, abych svědčil. On mě tady jeden čas psychicky držel nad vodou. Je to dobrý a chytrý člověk,“ dodal Krušpan.