Článek
Někdejší šéf pražského Discolandu Sylvie Albert Žirovnický, který si na Mírově odpykává šestnáctiletý trest za vraždu kamaráda z roku 2000, požadoval po ministerstvu spravedlnosti 300 tisíc korun jako nemajetkovou újmu za údajně nezákonné odebrání jeho DNA policií za asistence dozorců.
Hlavním důvodem zamítnutí jeho žaloby byl ale podle samosoudce Pavla Riedlbaucha fakt, že ji Žirovnický podal až po uplynutí promlčecí šestiměsíční lhůty.
„I kdyby nárok promlčen nebyl, tak soud má za to, že nesprávný úřední postup nebyl Vězeňské službě ČR prokázán. Bylo tvrzeno, že odběr proběhl přes nesouhlas žalobce, ale to prokázáno nebylo,“ uvedl v rozsudku soudce
Žirovnickému se nelíbilo, že jej prý v červnu 2007 k odběru donutili pod pohrůžkou násilí a navíc podle něj zbytečně, protože policii své DNA dobrovolně odevzdal už v roce 2001. Tehdy vyšetřovala vraždu, za kterou nyní sedí za mřížemi.
„Tato akce partyzánského charakteru byla porušením zákona. Šlo o brutální pošlapání mezinárodního práva českou policií,“ řekl ve středu soudu Žirovnický, který už dopředu avizoval, že v případě prohry dotáhne kauzu až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Spor na dvou frontách
Může se však stát, že Žirovnický uspěje u nadřízeného pražského městského soudu, kam s největší pravděpodobností podá odvolání proti včerejšímu verdiktu. Jednou už se mu to v takřka identické kauze povedlo.
Vězeň totiž zažaloval kvůli odběrům DNA nejen resort justice, ale zvlášť také ministerstvo vnitra a tento případ nyní řeší Obvodní soud pro Prahu 7. Ten stejně jako ve středu soudce z Prahy 2 Žirovnického žalobu zamítl kvůli promlčení, nicméně z podnětu odvolání tento rozsudek městský soud zrušil.
Promlčecí lhůta totiž podle názoru odvolacího senátu nezačala běžet už dnem, kdy policisté vězni vzorek odebrali, ale až okamžikem, kdy se Žirovnický zveřejněním kritiky ze strany ombudsmana Motejla dověděl, že postup státu mohl být vůči vězňům nezákonný. To bylo přitom až loni a v té době pak vězeň žalobu podal, takže by lhůtu nezmeškal.