Hlavní obsah

Veterináři potvrdili Berouskovi úhyn tygrů, aniž by zvíře viděli, zaznělo u soudu

Právo, Michael Polák
Česká Lípa

Chovatel a provozovatel zooparků Ludvík Berousek měl nadstandardní vztahy s veterináři, kteří docházeli za jeho zvířaty. Někteří z nich mu vystavili formuláře o úhynu, aniž by mrtvé zvíře vůbec viděli. Vyplynulo to z výpovědí u Okresního soudu v České Lípě během projednávání kauzy týkající se obchodování s produkty z exotických zvířat.

Foto: Michael Polák, Právo

Provozovatel zooparků Ludvík Berousek u soudu v České Lípě.

Článek

Mladá veterinářka u soudu přiznala, že Berouskovi vystavila papíry na uhynulého tygra, jehož ani neviděla. „Napsala jsem tam, že uhynul na selhání ledvin. Diagnózu jsem měla od pana Berouska,“ uvedla. „Zvíře jsem neviděla, protože už bylo údajně v kafilérii,“ vypověděla.

Berousek přitom po jednání soudu v rozporu s tím řekl, že doklady od veterinářů potřeboval, aby tělo šelmy v kafilérii vůbec převzali.

Už při předchozím jednání soudu uvedl jiný veterinář, že někdy úhyn zvířete u Berouska papírově potvrdil, i když mrtvé zvíře neviděl. „Věřil jsem mu,“ vysvětlil to tehdy.

Osmašedesátiletý chovatel Berousek měl být podle obžaloby členem organizované skupiny, pro kterou dodával mrtvé tygry. Mladý preparátor Miloš Hrozínek pak z jejich masa údajně připravoval produkty čínské medicíny. Třetí obžalovaný, Xuan Vu Le, pak měl s těmito výrobky obchodovat uvnitř vietnamské komunity, v níž jsou výrobky jako tygří víno ceněné a dají se údajně zpeněžit za desetitisíce korun.

Všem třem hrozí za neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty půl roku až pět let vězení.

Tygři prý byli bastardi

Berousek už minule odmítl, že by nechával ze svých tygrů vyrábět čínskou medicínu. Řekl, že si pouze nechával stáhnout jejich kůži, která mu pak zůstala, protože pro ni neměl kupce. Svou obhajobu se snaží stavět na tom, že na jím chované šelmy se nevztahuje stejná ochrana jako na ty z volné přírody.

Záběry z Celní správy ze zásahu v Bašti u PrahyVideo: Celní správa

„Tygři, co vlastním já, to jsou tygři pro cirkusy, soukromá zoo, to nejsou zvířata z volné přírody, to jsou bastardi, kříženci,“ uvedl.

Nakládat s nimi i po smrti mohl podle svých slov díky výjimce, kterou má. „To zvíře bylo u mě narozené, bylo z mého chovu, a když to zvíře uhyne, mám výjimku, mohu kůži i orgán z něj použít,“ uvedl.

Podle státního zástupce Michaela Dostála ale zákon nerozlišuje, zda je to čistý druh, či několikanásobný kříženec chovaný v zajetí. „Prostě ten zákon chrání tygra jako takového,“ upozornil Dostál.

Fotil si mrtvoly

U soudu v pondělí také vyšlo najevo, že policie Berouskovi při domovní prohlídce zabavila mobilní telefon, v němž měl uložené rozsáhlé množství fotografií uhynulých zvířat. Mezi snímky jsou i záběry rozsápaných tygrů. „Jsou to samice, které byly potrhány při páření,“ vysvětlil u soudu Berousek, a proces páření dokonce rozebral do detailů. Do mobilu si prý ukládal fotografie všech svých úhynů za poslední tři čtyři roky.

Soudní znalec Jiří Dousek v pondělí také konstatoval, že některá zvířata měla v Berouskově zooparku nedostatečný prostor, který neodpovídal požadavkům vyhlášky. Řekl ale také, že nezjistil, že by zvířata byla týraná nebo podvyživená. Soud bude pokračovat tento týden ve středu.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám