Věší nám bulíky na nos, důkaz ale nemáme. Soud osvobodil ženu stíhanou za účast na vraždě partnera

„Neříkáme, že bychom paní obžalované až tak věřili. Nicméně to, co nemáme v celé věci, je důkaz, který by vinu obžalované prokazoval jednoznačně,“ uvedl předseda senátu odvolacího soudu Michal Hodoušek.

„Jestli si paní obžalovaná myslela, že věříme těm jejím bulíkům, které nám tady věší na nos, tak to tedy rozhodně ne,“ zdůraznil soudce.

Sedlák podle pravomocného verdiktu v roce 2012  v Českých Velenicích na česko-rakouských hranicích usmrtil bodnutím do srdce svého bratrance a partnera své milenky, spoluobžalované Kristýny Š. Tělo muže pak schoval do sudu, který zabetonoval ve sklepě domu.

Policie si s případem dlouhá léta nevěděla rady, dokud se k ní v roce 2021 nedostala informace od kontaktu z drogové scény. Na jejím základě pod podlahou zabetonovaný sud našla.

Obžaloba tvrdila, že tehdy devatenáctiletá obžalovaná nejprve svému o sedm let staršímu druhovi podala v dětské přesnídávce antihistaminikum Dithiaden. Muž po jeho požití usnul a obžalovaná měla dát vědět Sedlákovi, že jeho bratranec je v domě a spí. Sedlák tam vyrazil a v momentě, kdy se poškozený probouzel, jej bodl do srdce.

Muž svou vinu v podstatě doznal, odmítl ale, že by čin plánoval nebo že by se na něm spoluobžalovaná podílela.

„Neměl jsem v plánu ho zabít, nechtěl jsem ho zabít. Nůž jsem měl s sebou, abych ho vystrašil nebo abych se mohl bránit, kdyby na mě zaútočil. (Spoluobžalovanou) jsem miloval, miluju ji doteď a poškozený se o ni vůbec nestaral. Chtěl jsem mu promluvit do duše, aby od (spoluobžalované) odešel, když se o ni nedokáže postarat,“ uvedl Sedlák u odvolacího jednání.

„Přišel jsem tam, on spal. Tak jsem se chtěl otočit a jít pryč, ale on se probral a já ho v afektu bodnul, zničehonic jsem ho bodl a pak si fakt nic nepamatuju,“ doplnil.

„Nesouhlasím s tím, co se mi klade za vinu, že jsem pana (spoluobžalovaného) informovala, že v bytě je poškozený nebo že spí,“ odmítla obžalobu žena. Připustila, že tehdejšímu příteli podala dithiaden, udělala to prý ale jen z toho důvodu, že byl agresívní a aby se uklidnil. „Věděla jsem, že když si jej vzal, tak ho to zklidní v té agresi. V tomhle množství ho sám užíval,“ podotkla žena.

„Kdyby se dal vrátit čas, řešil bych to jinak. Se spoluobžalovanou jsem dohodnutý nebyl, ona o tom vůbec nevěděla,“ zastával se do poslední chvíle své vyvolené Sedlák.

Od vraždy oba obžalovaní spolu zhruba oněch deset let žili a vychovávali čtyři děti - tři, které měla obžalovaná se zavražděným, a jedno jejich vlastní.