Ve věznici zemřel imám z Karlovarska, který surově bil ženu i děti. Stěžoval si na šikanu

Muslimský duchovní a učitel koránu, kterému v dubnu uložil Krajský soud v Plzni za dlouhodobé týrání rodinných příslušníků nepodmíněný trest 4,5 roku, zemřel před několika týdny ve věznici.

Okolnosti úmrtí padesátiletého imáma, který před odsouzením žil v Karlových Varech, ale vězeňská služba zatím nekomentovala. Není tak jasné, zda zemřel z chorobných příčin, spáchal sebevraždu nebo se prověřuje podezření na cizí zavinění. Okolnosti jeho smrti budí pochybnosti zejména v souvislosti s jeho dřívějším tvrzením, že je za mřížemi terčem šikany, jak ze strany odsouzených, tak údajně i dozorců.

„V tomhle ohledu si mi stěžoval. Říkal, že má strach, že zemře. Psychicky to tam špatně snášel,“ řekl Novinkám jeho obhájce Pavel Rusev. Smrt klienta ho zarazila. „Nečekal jsem to. Nemám k tomu ale žádné podrobnosti,“ dodal.

Detaily úmrtí Sadáma H. nezná ani soud. „Dostal jsem od vězeňské služby jen strohou informaci, že odsouzený zemřel, a nemůže tak vykonávat trest,“ uvedl soudce Petr Vošta.

Na špatné zacházení si imám stěžoval už při pobytu ve vazbě, kde skončil v září 2022. „Pro svůj vzhled, barvu pleti, náboženské vyznání a komunikační problémy je terčem šikany ze strany spoluvězňů, ale i dozorců. Každý den musí snášet rasistické a vulgární nadávky. Výjimečné nejsou ani fyzické útoky od mnoha recidivistů, kteří si jen tupě potřebují dokázat svoji nadřazenost,“ napsal advokát soudu s tím, že pro obžalovaného jako univerzitně vzdělaného člověka, který je profesí učitelem, je takové prostředí nepředstavitelně nepříjemné.

Upozornil také na to, že během několikaměsíčního pobytu za mřížemi Sadám H. zhubl 30 kilo a i přes časté žádosti mu není poskytována dostatečná zdravotní péče.

Před soudem se snažil Sadám H. hrubé chování ke své české manželce a nemilosrdné trestání ohájit svoji vírou a s ní spojenými zvyklostmi ve své rodné zemi.

„Manželce přikazoval, co smí a nesmí dělat. Urážel ji nadávkami, že je špína, odpad či kráva. Ženu také bil tyčí přes ruce a nohy, svazoval nebo tahal za vlasy. Dále jí zakazoval, aby mu mluvila do výchovy jejich dětí. Musela strpět i to, že si obžalovaný přivedl do jejich společného bydliště další manželku, která tam s nimi pobývala,“ stojí v obžalobě.

Podle spisu dále drezíroval a krutě trestal čtyři nezletilé děti. Za drobné prohřešky, jako například neznalost koránu, je mlátil vařečkou nebo svazoval do kozelce a dloubal je přitom do žeber, i když ho prosily a plakaly, aby to nedělal.

„Zavedl povel ‚ištyma‘, což znamenalo nástup. Po tomto povelu k němu musely všechny děti přiběhnout a seřadit se podle velikosti. Opozdilci dostali pár ran vařečkou,“ popisuje dále obžaloba s tím, že vše vyvrcholilo v srpnu 2022.

„Syna a dceru bil tři dny po sobě do všech částí těla, přičemž je nutil za trest stát na jedné noze u zdi s rukama nad hlavou,“ upozornil státní zástupce.

Podle závěru soudu šlo o naprosto neakceptovatelné chování, které z pohledu všech možných kultur postrádá základní zásady slušnosti a morálky.

„Obžalovaného nelze v žádném případě omlouvat tím, že vyrostl v jiném prostředí. Pokud žil v České republice, bylo jeho povinností dodržovat zákony této země. A jakákoliv jejich neznalost ho neomlouvá,“ uvedla předsedkyně senátu krajského soudu Simona Kuboušková.

„Obžalovaný se dopustil týrání vůči pěti osobám, a to po dlouhou dobu. V případě manželky to trvalo více než 10 let a v případě dětí přes šest let,“ dodala soudkyně.

Zároveň zdůraznila, že muži chybí jakákoliv sebereflexe. „Pokud projevil lítost, tak jen sám nad sebou,“ uzavřela Kuboušková.

Sama poškozená uvedla, že si Sadáma H. vzala v roce 2012 krátce poté, co přijala islám jako náboženství. Mají spolu celkem pět dětí. Připustila, že na ni byl muž přísný a vše jí dával za vinu.

„Trápila jsem se tím, ale spoléhala na to, že manžel ví, co je podle víry správné. Dokonce jsem zpočátku souhlasila, aby si přivedl druhou ženu s tím, že mi bude pomáhat s chodem domácnosti. Zjistila jsem ale, že šlo jen o uspokojení jeho,“ řekla žena. Soud konstatoval, že obžalovaný byl jednoznačně stále v pozici agresora, zatímco jeho žena v roli oběti.

„Zneužíval svého postavení imáma a znalce víry, přičemž manželku manipuloval do podřízeného postavení, v němž měla pocit, že nic nezvládne a že je na něm závislá,“ stojí v odůvodnění rozsudku.

Znalci uvedli, že poškozená musela během soužití s obžalovaným bezesporu pociťovat těžké příkoří, ale nebyla schopná nějakého zásadního odporu.

„Své strádání tak bagatelizovala a na nepohodu si natolik zvykla, že by pravděpodobně ve vztahu i nadále zůstala, pokud by jednání obžalovaného vůči dětem nepřekročilo únosnou mez a pokud by si nezačala dávat za vinu, že není schopná své děti uchránit,“ doplnili znalci.

K týraným dětem oborníci řekli, že si neměly u koho postěžovat nebo najít útočiště a byly odkázané na to, jak s nimi bude otec nakládat.

„Ten v rodině vytvářel atmosféru strachu a nejistoty, kdy děti nevěděly, kdy a za co budou trestány. Báli se jeden o druhého,“ uzavřeli znalci.

Podle obhájce udělal obžalovaný jako manžel a otec spoustu chyb, nechoval se vždy vzorově a v mnoha ohledech selhal. „Je třeba důsledně rozlišit to, co je přísná, možná přehnaně důsledná výchova, a co je trestní jednání. Obžalovaný až nepřiměřeně důsledně dbal na dodržování pravidel. Vše však činil s dobrým úmyslem děti dobře vychovat,“ apeloval na soud advokát s tím, že to vše ještě z obžalovaného nedělá pachatele, kterému je třeba uložit dlouhý trest odnětí svobody.