Článek
Podle obžaloby skladoval Petr Jaroš v přístřešku v Rajhradu v těsné blízkosti střední školy, nádraží a rodinných domů dvě stovky sudů naplněných devatenácti tunami kalu s obsahem šedesáti sedmi procent vysoce nebezpečného bílého fosforu.
Muž tvrdí, že s kalem chtěl dál obchodovat. Podle znalce hrozilo akutní nebezpečí havárie, která mohla mít pro okolí devastující následek.
Spolu s Jarošem stojí před soudem ještě Rudolf Mazánek a Jan Chovanec. Právě oni měli podle státního zastupitelství v roce 2020 sjednat obchodní transakci s látkou pocházející z fabriky Fosfa.
Muži se měli pokusit podle státního zástupce Roberta Hanuše látky zbavit nejprve tak, že ji předali dvěma firmám zpracovávajícím odpad, ale zatajili, co vlastně předávají. V obou případech pak začal fosfor hořet. Poté prý oslovili právě Jaroše, který nechal sudy uskladnit v Rajhradu.
Nechtěl jsem porušit zákon, přistoupil jsem k tomu lehkomyslně
„Vina všech obžalovaných byla plně prokázána,“ konstatoval ve středu při své závěrečné řeči žalobce Hanuš. Jarošovi navrhl šest let vězení, Mazánkovi s Chovancem pak tresty ještě o rok vyšší.
Jaroš si před soudem sypal popel na hlavu. „Hodně toho lituji. Je to pro mě obrovským ponaučením. Planeta se řítí do záhuby, docházejí zdroje a suroviny, proto jsem vnímal pozitivně, že z nějakého odpadu byl šel ten prvek dál vytěžit. Nechtěl jsem porušit zákon, přistoupil jsem k tomu lehkomyslně,“ řekl ve své závěrečné řeči.
Obhájce Mazánka s Chovancem označil navrhované tresty za nepřiměřeně přísné.
„Klienti přistoupili k realizaci obchodu ve chvíli, kdy měli zprávu od pana Jaroše, že má odběratele. Nebylo prokázáno, že by věděli, že to bude převezeno do Rajhradu a tam uskladněno,“ uvedl advokát s tím, že vhodný by byl peněžitý trest nebo podmínka.
Na Brněnsku hrozila děsivá katastrofa. V přístřešku bylo 19 tun bílého fosforu
