Článek
Lavina zasypala dvojici mužů, kteří se se skupinou skialpinistů pohybovali nad Brádlerovými boudami ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem.
Dvojici se podařilo horské službě ze zajetí sněhu vyprostit živé. Jeden muž byl podle prvních informací pod sněhem asi 45 minut a druhý hodinu a deset minut. Oba se nacházeli přibližně 1,5 metru až dva metry pod sněhem.
Jeden ze zasypaných měl dokonce přežít v korytě potoka protékajícího pod strání. "Reálná šance záchrany života člověka pod lavinou je patnáct minut. Kritická hranice se pohybuje podle aktuálních podmínek okolo pětačtyřiceti minut," přiblížil náčelník Horské služby Krkonoše a lavinový specialista Adolf Klepš.
Záchranáři transportovali oba muže k cestě nad Špindlerovým mlýnem, odkud je sanitky odvezly silně podchlazené do nemocnic v Hradci Králové a Vrchlabí.
Lavina spadla nad Špindlerovým mlýnem blízko hranice s Polskem. Foto: Novinky s použitím mapy.cz
Oba muži během transportu se záchranáři komunikovali. "Bylo to hrozné," pronesl jeden z nich při překládaní se záchranářských saní do sanitky. Záchranářům se podařilo vyprostit i živého psa, který skončil spolu s oběma lyžaři pod lavinou a bez známek zranění posléze běhal po okolí.
Pád laviny nahlásili Horské službě ostatní členové turistické skupiny. "Doposud není jasné, zda se pohybovali po značené cestě, která tudy ve výšce zhruba jeden tisíc metrů nad mořem prochází, nebo mimo ní. Nešlo možná ani o klasickou lavinou spíše tzv. splaz sněhu," konstatoval Pavel Jirsa z krkonošské Horské služby.
Místo nepatří do lavinové oblasti
Oblast, kde se skupiny nacházela, nepatří k lavinovým svahům a podle bývalého lavinového specialisty Valeriána Spusty ze Špindlerova Mlýna jde o vůbec první lavinu, která v těchto místem možná za poslední 50 let spadla.
Laviny naposledy ohrozily lidské životy letos 27 ledna u jezera Maly Staw na polské straně Krkonoš. Mladíka s dívkou zasypala na divoké trase, kde neměli co dělat, menší masa sněhu.
Dívka, která se vyhrabala ze sněhu vlastními silami skončila s pohmožděninami v nemocnici, chlapec záhy objevený polskými a českými záchranáři vyvázl nezraněn. Lavina v Krkonoších naposledy zabíjela v lednu 2005, kdy opět v oblasti Malého Stavu zahynula dvojice polských záchranářů. Ti sjížděli na lyžích lavinový svah a utržená lavina letící nezřídka více než stokilometrovou rychlostí je doslova dohnala.
Rekord je padesát lavin
Rekord v počtu lavin a stupni lavinového nebezpečí dosahujícího čtvrtého stupně představuje zima 2004 - 2005, kdy z krkonošských svahů vypadalo okolo padesátky lavin. Hřebeny tehdy pokrývala více než třímetrová vrstva sněhu. Krkonoše každoročně zasype obvykle okolo pětadvaceti lavin.
"Letošní zima je v počtu lavin, jichž zatím spadlo pomálu podprůměrná. Šlo o vesměs malé laviny," upřesnil Cingr. Jedna z největších lavin třetího tisíciletí spadla v Krkonoších 12. dubna roku 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo 280 tisíc tun sněhu.
Katastrofa však zdaleka nedosahovala rozměrů mamutích lavin, které 8. března 1956 totálně zdevastovaly část údolí Bílého Labe, Obřího a Labského dolu. Sníh pod hromadou na třísky rozlámaných stromů vydržel dva roky. Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21 března 1968, kdy v polském Bialim jaru zahynulo devatenáct lidí.