V kauze lékaře Bartáka vypovídal šéf pražské mordparty Mareš

Právě Mareš totiž převzal od Bartákova spoluvězně z liberecké vazební věznice tajně natočený audiovizuální záznam, na němž Barták rozvádí své plány o zavraždění bývalého šéfa vojenské tajné služby Andora Šándora, advokáta Oldřicha Choděry a pravoslavného kněze Eugena Freimanna.

Poslední dva z nich chtěl Barták před jejich zavražděním ještě vydírat a získat tak finance v řádu desítek milionů korun na útěk z věznice. Využít k tomu chtěl vrtulník i soukromé letadlo a přes Polsko se hodlal dostat do Běloruska, kde by mohl získat politický azyl.

„Z prostředí vězňů, a nemuselo to být přímo z liberecké věznice, se ke mně dostala informace, že se mnou chce mluvit Miloš Levko a že má velmi závažné informace,“ popsal Mareš, jak se na podzim roku 2013 k informacím a záznamu od Bartákova spoluvězně Levka dostal. „Do té doby jsem Levka neznal. Než jsem za ním jel, ověřoval jsem si, zda nejde o věčného stěžovatele a zda už není v kontaktu s jinými policejními týmy,“ dodal.

Mareš také vypověděl, že hned na prvním setkání Levkovi vysvětlil, že s jeho informacemi nemůže nic dělat, ale že mu zprostředkuje kontakt s libereckými kriminalisty. Tak prý také udělal, kontaktoval údajně šéfa krajské policie v Liberci Vladislava Husáka, s nímž se znal ještě z doby Husákova působení v Praze. „V celé věci jsem působil jen jako pošťák, zprostředkovatel, který propojil Levka s libereckými kriminalisty. Neměl jsem na tom žádný osobní zájem a více mne to nezajímalo,“ vysvětloval u soudu Mareš.

Na řadu detailů, které po něm chtěla vědět soudkyně Eva Drahotová či Bartákův obhájce Jan Riedl, si už nevzpomněl. V Marešově výpovědi je jeden klíčový rozpor. Úřední záznam o setkání s Levkem a získání materiálů od něj sepsal na liberecké policii 31. října 2013. Podle záznamů liberecké věznice ale přišel Levka poprvé navštívit až 5. listopadu. Rozpor v datech neuměl Mareš vysvětlit.

Krajský soud v Liberci se vražednými plány Jaroslava Bartáka zabývá už potřetí, předtím ho dvakrát uznal vinným a odsoudil ho za to poprvé na 18 a později na 15 let vězení. Barták se ale vždy odvolal a případ k novému projednání vrátil Vrchní a později i Nejvyšší soud. Právě ten mimo jiné požadoval nový a detailnější výslech kriminalisty Mareše.

Bartáka k soudu dopravuje eskorta, protože si už odpykává 12letý trest za sexuální obtěžování asistentek. Za plánování vražd mu hrozí 15 až 20 let vězení. Vinu Barták odmítá. Podle něj šlo jen o běžné tlachání mezi vězni.