Článek
Janata původně požadoval v žalobě zaprvé náhradu ušlé manažerské mzdy za dobu, kdy byl nezákonně ve vazbě (od 11. března 2006 do 5. května 2006). Celkem šlo o částku 754 548 korun plus úroky z prodlení. V tom mu vyhověl loni v dubnu už Obvodní soud pro Prahu 2 a navíc se proti tomu žalovaná strana neodvolala, takže nárok už je pravomocný.
„Stát nám už tuto částku zaplatil, a to někdy v květnu loňského roku. Včetně úroků činila zhruba 900 tisíc korun,“ upřesnil ve středu Janatův právník Vladimír Řičica.
Zhruba sto tisíc z této vysouzené částky náleží právě Janatovu advokátovi za právní služby, které klientovi poskytoval během jeho trestního stíhání (od března 2006 do července 2007).
V další části žaloby chtěl Janata 50 miliónů korun jako majetkovou újmu, která byla jeho nezákonným trestním stíháním způsobena kolínskému lihovaru. Kvůli tomu, že policie Janatu obvinila, totiž firma nepřistoupila k plánované investici do lihovaru a tím prý přišla o značný zisk. Tuto část žaloby ale obvodní a ve středu i odvolací pražský městský soud zamítl.
„Poškozena byla celá společnost, nikoli sám žalobce, který tedy není k takovému požadavku aktivně legitimní,“ vysvětlil své zamítavé stanovisko předseda odvolacího senátu Aleš Šťastný. Právník Řičica k tomu podotkl, že podá v této části žaloby dovolání k Nejvyššímu soudu.
Může vysoudit 48 miliónů
Posledním nárokem Janaty uplatněným v žalobě byla náhrada nemajetkové škody za způsobenou psychickou újmu v souvislosti s jeho stíháním a vazbou. Požadoval za to po státu 48 miliónů korun.
Obvodní soud tento nárok loni zamítl, s tím, že v době, kdy byl Janata ve vazbě, ještě neplatil v ČR zákon, podle něhož by mohl mít nárok na nemajetkovou újmu za nezákonný postup státu. Odvolací senát ale ve středu původní verdikt zrušil a vrátil věc k novému projednání prvoinstančnímu soudu.
Soudce Šťastný k tomu konstatoval, že nárok Janaty na nemajetkové odškodnění vznikl okamžikem, kdy bylo zastaveno jeho nezákonné trestní stíhání, tedy až v roce 2007. Tehdy už ale nový zákon o odškodnění platil, proto je prý nutné věc posoudit podle tohoto kodexu.
Šťastný dal navíc Janatovi velkou šanci na to, že by mohl zmíněných téměř padesát miliónů získat. Na konci rozsudku totiž uvedl, že „základ nároku žalobce je tam dán“. Tedy stručně řečeno že Janata mohl být postupem státu poškozen, a tudíž jeho nárok na odškodnění je na místě.
„Nemohu říct, že bychom nebyli spokojeni. Soud nám vlastně víceméně vyhověl. Tím svým konstatováním nám dal reálnou šanci na to dostat od státu požadovaných 48 miliónů korun,“ reagoval na verdikt Janatův advokát Řičica.
Jeho klient se odvolacího jednání sice osobně účastnil, ale před rozsudkem ze soudu odešel, takže se k verdiktu nevyjádřil.
