Článek
Podle předběžných dat Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR se vloni zvýšil počet požárů fotovoltaických elektráren od roku 2022 až o 300 procent. Moravskoslezský kraj dokonce zaznamenal 300procentní nárůst těchto požárů za pouhý jediný rok. Důvodem byly loňské zářijové povodně.
„V roce 2024 bylo v Česku 83 požárů, kde byla přítomna fotovoltaická elektrárna. V 59 případech byla samotnou příčinou požáru, v 17 případech nebyla příčinou, ale měla negativní vliv na zásah a sedm požárů je ještě v šetření,“ sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.

Graf znázorňuje počet požárů fotovoltaických elektráren v minulých letech.
Dodala, že nejčastěji vloni fotovoltaika hořela v obytných či jiných užitkových objektech, nebo v trafostanicích. „Nejvíce ale hasiči tento druh požáru likvidovali v rodinných domech. V šesti případech požár zasáhl nebo ohrožoval fotovoltaické pole,“ upřesnila mluvčí.
Zatímco vloni hasiči v Česku vyjížděli k 83 požárům s fotovoltaikou, tak ještě před deseti lety jich bylo za rok jen devět. V letech 2015 až 2021 jich ročně hasiči zaznamenávali kolem patnácti. Rychlejší růst začal až v roce 2022, kdy jich bylo 29, v roce 2023 už 55.

Zásah středočeských hasičů u požáru fotovoltaické elektrárny na střeše domu.
Rekordní rok 2024
Loňský rok byl ale v navýšení počtu těchto požárů v Česku velmi výrazný. „Loňský vzestup požárů fotovoltaických elektráren u nás souvisí zejména s zářijovými povodněmi. Řada systémů byla zatopena nebo jinak poškozena vodou, přičemž z tohoto důvodu došlo k zahoření fotovoltaické elektrárny,“ vysvětlovala mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová.
Dodala, že vloni v jejich regionu přibylo i požárů elektrokol a elektrokoloběžek, a to o sto procent.
Hasiči však upozornili, že přesné příčiny požárů fotovoltaických elektráren začali statisticky sledovat až od roku 2024. „K těm nejčastějším příčinám nicméně patří technické chyby a závady. Riziko těchto požárů rozhodně lze minimalizovat tak, že instalaci provádí autorizovaná firma se zkušenostmi a certifikací na dodávku zapojení fotovoltaické elektrárny. Důležitá je také pravidelná revize všech komponentů od autorizovaných revizních techniků,“ zdůraznila Pipiš.
Hasiče ohrožuje vysoké napětí i pády
Za zvýšením počtu těchto nových typů požárů stojí i to, že si lidé tato technická zařízení stále více instalují. Hasiči se proto museli naučit, jak tento stále častější druh požáru zvládat.
„My se s tím samozřejmě musíme srovnat, protože je to zařízení pod větším napětím, pod proudem. Fotovoltaickou elektrárnu na střeše nezastavíte tím, že hoří střecha pod ní, protože slunce je pořád a pokud nezajde, tak generuje stále ten proud. A to je to, co my řešíme, protože je tam vysoké napětí, které ohrožuje zasahující hasiče,“ vysvětlil nebezpečnost zásahu ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař.

Hasiče při likvidaci požáru fotovoltaiky na střechách ohrožuje napětí, ale také pády.
Navíc pokud hoří solární panely na střeše, je zásah spojený s prací ve výškách, takže hasičům hrozí propadnutí střechou a pády. „Zařízení bývá pod napětím, proto musí hasiči kromě směsi pěny a vody k hašení použít práškový hasicí přístroj nebo CO2,“ upozornila ještě mluvčí generálního ředitelství hasičů. Dodala, že u některých těchto zásahů se používá i speciální hasicí zařízení Cobra, které umí proříznout různě silné stěny, pláště budov nebo střechy.