Útokům nejde zabránit, zabarikádujte se, radí expert

Nemocnice spadají do definice takzvaných měkkých cílů, kam experti řadí jakékoli shromáždění lidí, kteří nejsou chráněni. Může jít o vánoční trh, restauraci, obchodní centrum, sportovní akci či pouze o cestující stojící na autobusové zastávce.

Zásahová jednotka nedorazí na místo okamžitě, upozornil Lumír Němec, bývalý příslušník policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA), někdejší velitel vojenské speciální protiteroristické jednotky a dnes instruktor firmy Thor Tac.

„V okamžiku, kdy dojde k něčemu takovému, se lidé musí smířit s tím, že musí přijmou část zodpovědnosti za svoji bezpečnost. I když navýšíte počet policistů na trojnásobek, stejně nikdy nebudou všude. Tento aktivní střelec si vždy najde prostor,“ míní Němec.

Evakuace lidí z rozsáhlého objektu, jakým je nemocnice, není vždy podle něj vhodné řešení, protože útočník se stále může pohybovat po objektu. Útěk je pochopitelně první možností pro ty, kteří se nacházejí blízko východů. Ostatním Němec doporučuje řídit se tzv. pravidlem zamčených dveří.

„Obecně se používá v případě teroristických útoků nebo útoku aktivního střelce, během nichž platí heslo ‚uteč, ukryj se, bojuj‘. Když nemůžu utéct, je lepší se schovat. Když se schováte a zabarikádujete se v nějaké místnosti, máte šanci, že se tam na vás nebude dobývat,“ tvrdí bývalý policista a voják.

S tím by podle něj měl pomoci personál nemocnice. Lidé, kteří zůstali v ostravské nemocnici, dostali v souladu s tímto pravidlem nařízeno, aby se ukryli a zamkli v ordinacích.

„Slyšela jsem střelbu. Pak jsme dostali telefonem zprávu, že se máme zamknout a nikam nechodit,“ sdělila pro ČTK žena, která na poliklinice uklízela.

„Každý střelec nebo terorista ví, že od okamžiku, kdy poprvé vystřelí, mu běží určitý čas. On se nechce zdržovat tím, že se bude vlamovat do dveří a tím ztrácet čas. Naopak se bude snažit vyhledat další oběti,“ přiblížil smýšlení ozbrojených útočníků Němec.

Pro policejní hlídku, která přijede jako první, je podle něj nejdůležitější zjistit, co a kde se stalo, jestli je útočník stále na místě, zda jsou tam mrtví a zranění. „Pokud by se tam ještě střílelo, tak by měli jít po zvuku střelby. A udělat všechno pro to, aby nedošlo k dalším ztrátám na životech, zabezpečit okolí a dostat lidi ven,“ popsal Němec.

Během krveprolití v ostravské nemocnici podle něj policie odvedla dobrou práci. Do tří minut byla na místě první hlídka, do tří hodin prchajícího střelce našel vrtulník. Přestože nejde podobným útokům na měkké cíle zabránit, je z hlediska prevence podle Němce důležitá přítomnost například zaměstnanců bezpečnostní agentury. Může mít totiž odstrašující efekt.

„Když tam máte bezpečnostní agenturu, tak pro potenciálního útočníka to může znamenat určitý vykřičník. Řekne si: ‚Sem já nepůjdu, vyberu si něco jiného‘. Tudíž to má smysl,“ řekl Němec. „Navíc správně vycvičení sekuriťáci mohou pomoci nasměrovat lidi k únikové cestě či k úkrytu,“ dodal.

Právě ostrahu využívá řada českých nemocnic. Jejich zástupci však nechtějí prozrazovat podrobnosti o bezpečnostních opatřeních či nastavení traumaplánů, aby se podle nich potenciální útočníci nezařídili.

„Mezi taková opatření lze uvést vlastní kamerový systém, strážní služba, elektronicky uzavíratelné vchody pro omezení pohybu, trvalé uzamčení vybraných vstupů do objektů,“ popsala Právu mluvčí pražského IKEM Markéta Šenkýřová.

„Do areálu Nemocnice na Bulovce je přísný zákaz vnášení střelných zbraní, nicméně zabránit se tomu nedá. Máme stanovené postupy při nálezu střelné zbraně jak u pacienta, tak u návštěvy,“ uvedla Simona Krautová z Nemocnice na Bulovce. Plošné kontroly všech příchozích však nepatří mezi reálné možnosti. Ty by totiž příliš zpomalily vstup do areálů nemocnic.