Článek
Jde mu o případ z roku 1988, kdy se v borské věznici pokusil žiletkou podříznout hrdlo spoluvězni. Tehdy se netajil tím, že ho chtěl zabít, protože pohled na krev mu dělá rozkoš. Dnes to ale vidí jinak.
„Neudělal jsem to úmyslně s cílem někomu ublížit. Byla to jakási sehraná záležitost, abych se dostal z prostředí věznice do psychiatrické léčebny,“ prohlásil ve čtvrtek před soudem Rangl.
Jako důkaz pro své nové tvrzení požadoval výslech napadeného muže a dalšího svědka události. Ani jeden z nich se ale k jednání nedostavil. Soudu se nepodařilo poškozenému doručit předvolání a druhý muž se omluvil s tím, že je smrtelně nemocný. Soud proto jednání odročil na leden příštího roku.
Agresivní už v dětství
Z trestních spisů vyplývá, že Rangl byl svými lumpárnami pověstný už jako dítě. Ke spolužákům se choval agresivně a kradl ve velkém. Prvně stál před soudem v roce 1983, kdy jako mladistvý dostal poprvé nepodmíněný trest. V tehdejším nápravném výchovném ústavu se pak o tři roky později pokusil zabít spoluvězně. Podle tehdejšího rozsudku ho vší silou praštil kladivem zezadu do hlavy. Pak se díval, jak mladík leží v bezvědomí na zemi a z hlavy mu teče krev.
„Nikdy předtím jsem takový pocit rozkoše nezažil. Šlo mi o to, vidět ho krvácet a chcípat. Tryskala mu krev z pusy a nosu, a když mu začala stříkat zezadu z hlavy, bylo mi dobře u srdce i celkově. Jako by ze mě spadlo deset kilo,“ prohlásil tehdy Rangl. Od soudu tenkrát odešel se šestiletým trestem. V roce 1988 pak za pokus o vraždu spoluvězně na Borech dostal osm let.
V roce 1994 mu tehdejší prezident Václav Havel v rámci milosti odpustil zbytek trestu a Rangl se z kriminálu přestěhoval na psychiatrii. V říjnu 1996 se ocitl na svobodě, když mu ústavní forma ochranné sexuologické léčby byla změněna na ambulantní. O rok poději v německém Bayreuthu umlátil kladivem 70letého důchodce. Soud mu uložil sedmnáct let vězení a k tomu navíc i prominutou část trestu, která představovala sedm let.