Článek
Verdikt padl na začátku srpna. „Obžalovaný byl uznán vinným ze spáchání trestného činu vydírání a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Rozsudek není dosud v právní moci,“ sdělil Dvořák. Muž je od května ve vazbě.
„Vina obžalovaného je dostatečně prokázána především výpovědí poškozené, jejího otce a ostatně i výpověďmi svědků. Soud vzal v potaz zejména skutečnost, že obžalovaný spáchal svůj trestný čin zákeřně, když takto jednal bez varování, a poškozená neměla možnost z místa činu utéci. Dále, že spáchal trestný čin ke škodě těhotné ženy. Soud vzal dále v potaz i osobnost obžalovaného, který vykazuje sklony k násilí,“ konstatovala v rozsudku soudkyně Jana Knoblochová. Soudně trestán útočník dosud nebyl.
Možná jsem jí dal facku. Co ovšem tvrdí poškozená, je lež.
Napadení se odehrálo 10. května ráno na lince číslo 193 nedaleko Ikemu. Jak vyplynulo z výpovědi poškozené ženy, v autobuse jelo v tu dobu asi 15 lidí a obžalovaný je začal obcházet s tím, že chce půjčit mobil, aby zavolal matce. Když ho poprvé odmítla, obešel autobus a vrátil se k ní.
Bil ji do hlavy
„Když obžalovaný kolem poškozené procházel, tak se zastavil a začal nadávat a mlátil ji do zadní části hlavy. Poškozená se hned otočila a obžalovaný ji několikrát udeřil dozadu do hlavy. Neví, zda ji držel za vlasy, ale cítila tlak, takže patrně ano,“ cituje rozsudek slova poškozené ženy. Ta pak odešla k řidiči, který ji pustil ven, a následně do práce, kde s přítelem zavolali policii.
Obžalovaný podle svých slov jel do práce pod vlivem pervitinu. Jak vypověděl, rozčiloval se, že mu nikdo nechce půjčit mobil, ale není si jistý, zda ženu udeřil. „Možná jsem jí dal facku. Co ovšem tvrdí poškozená, je lež. Na další útoky si však nevzpomínám,“ vypověděl u soudu obžalovaný.
Svědek incidentu potvrdil verzi poškozené ženy, že muž obcházel autobus. Posléze slyšel volání o pomoc těhotné ženy, která se poté rozplakala. Napadení však nespatřil. Řidič autobusu prý incident také neviděl. Slyšel údajně „šramot“, ale nezdálo se mu, že by měl zasáhnout. Po chvíli akorát uslyšel volat ženu: „Nechte mě být, jsem těhotná.“ Poškozenou pustil z autobusu a situace se podle něj zklidnila.
Chování svědků
Soudkyně se v rozsudku pozastavila nad chováním řidiče i svědka. „Je zarážející, že se svědek neotočil směrem k místu, odkud poškozená volala o pomoc, a nezjišťoval okolnosti, kdy by eventuálně mohl poškozené pomoci. Obdobně i v případě svědka (řidiče – pozn. red.), byť zde je třeba zvažovat i to, že autobus zřejmě ve chvíli incidentu vjel na kruhový objezd. Je však nelogické, proč by poškozená křičela o pomoc a poukazovala na své těhotenství, pokud by nebyla fyzicky napadena,“ konstatovala Knoblochová.
Policistům a státnímu zastupitelství se podle soudu nepodařilo prokázat, že by obžalovaný chtěl mobil uloupit, a proto byl odsouzen za vydírání místo loupeže. Soud došel k závěru, že chyběl úmysl zmocnit se mobilu ženy, který je nutný k odsouzení útočníka za loupež.
