Hlavní obsah

Ústavní soud umožnil restituci Kokořína

BRNO

Plénum Ústavního soudu (ÚS) ve středu rozhodlo, že známý hrad Kokořín na Mělnicku bude možné vrátit restituentům parcel pod hradem. Výrok soudu je precedenční i pro jiné obdobné spory, neboť žádaná památka je na seznamu národních kulturních památek a tyto památky dosud nešlo restituentům vydávat.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Hrad Kokořín

Článek

ÚS změnil spornou část zákona o půdě a památky tak budou moci případně získat restituenti. "Ale jestli k tomu dojde, není jisté, ÚS změnil pouze jednu z mnoha podmínek," řekl Novinkám mluvčí Ústavního soudu.

Národní památkový ústav proti restituci argumentoval tím, že hrad Kokořín je prohlášen národní kulturní památku a nemá popisné číslo, takže v okamžiku restituce pozemků restituenti získají velmi pravděpodobně i hrad.

Podle sporné části zákona nemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nebylo možné vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek. Ty však dosud neexistují.

"Legislativce nic nenutí novelu přijmout, takže není jistota, že se podmínka vůbec někdy naplní," upozornil ústavní soudce Jiří Mucha a dodal, že tak vzniká křivda další generaci restituentů. Ministerstvo kultury ve svém stanovisku uvedlo, že zákon na ochranu památek plánuje vládě předložit koncem příštího roku.

Spory o památky

V České republice je v současnosti 196 nemovitostí, ale i věcí movitých, jež vláda prohlásila za národní kulturní památky (NKP). Většina zmíněných památek patří státu, obcím či církvi. Jen o malé části z nich se stále vedou restituční spory. Některé, například Lobkovický palác na Pražském hradě či klášter ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, už získali původní majitelé.

Potomci původních majitelů stále usilují např. o zámek ve východočeském Opočně. V květnu 2003 sice Krajský soud v Hradci Králové po mnoha letech rozhodl o tom, že zámek připadne Kristině Colloredo-Mansfeldové, letos v únoru ale Ústavní soud vrátil celý případ zpět k rychnovskému okresnímu soudu.

V severovýchodních Čechách se o navrácení zámku Hrubý Rohozec na Semilsku snaží potomci šlechtického rodu Des Foursů, ani v tomto sporu dosud nepadlo definitivní rozhodnutí.

O vydání zámků na Hluboké, v Českém Krumlově či Třeboni řadu let neúspěšně usiluje Alžběta Pezoldová, adoptivní vnučka posledního majitele těchto památek Adolfa Schwarzenberga.

Spory se vedou i o Hrádek u Nechanic, Zvíkov, Bouzov a další památky. Naopak soukromého majitele již má řada jiných hojně navštěvovaných hradů a zámků, které ale nejsou na seznamu národních kulturních památek - např. Český Šternberk, Orlík, Chlumec nad Cidlinou, Jemniště, Dobříš či Kost.

Související témata:

Výběr článků

Načítám