Článek
Podle obžaloby trojice úředníků Miroslav Elfmark, Břetislav Grégr a Zuzana Matějíčková způsobila státu a Evropské unii škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.
Policie může dále odebírat a uchovávat vzorky DNA, rozhodl Ústavní soud
Městský soud obžalované opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie. Vrchní soud s výsledkem ale nebyl spokojený, rozhodnutí rušil a nakonec případ přidělil jinému senátu.
Bývalí úředníci v tom spatřovali zásah do práva na zákonného soudce. Vrchní soud si podle nich vytvořil jasný názor a jako jediný správný výsledek trestního řízení jej opakovaně vnucoval soudu prvního stupně.
Senát ÚS se soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem dal stížnosti za pravdu. „Ani z kontextu odůvodnění všech tří rozsudků městského soudu a všech tří kasačních usnesení vrchního soudu podle ÚS nevyplývá konkrétní zjevné pochybení městského soudu při hodnocení provedených důkazů a následování pokynů odvolacího soudu,“ konstatoval Sládeček.
Ústavní soud se zastal bývalého zpravodajce a policisty stíhaného od roku 2013
„Výhrady odvolacího soudu vůči rozhodnutí soudu nalézacího vycházely z rozdílného postoje k hodnocení provedených důkazů. Odvolací soud vyvozoval odlišné skutkové závěry bez toho, že by potřebné důkazy sám provedl, neidentifikoval žádné logické excesy či obdobná zásadní pochybení, kterých se měl v souvislosti s hodnocením provedených důkazů dopustit soud prvního stupně. Takový odlišný přístup obou soudů k hodnocení důkazů nemůže sám o sobě představovat legitimní důvod pro přikázání věci jinému senátu nalézacího soudu,“ dodal Sládeček.
Nyní se k případu vrátí původní senát Městského soudu v Praze.