Článek
Soudci se kaucí zaobírali na základě návrhu ostravského krajského soudu, který posuzoval správní žalobu firmy, jež chtěla rozložit kauci do splátek, čemuž ale Úřad práce odmítl vyhovět s tím, že nesložení částky znamená zánik povolení ke zprostředkovatelské činnosti.
Ústavní soud dal šanci na odškodné vývojáři střeliva, jehož manželka se zabila
Povinnost kauce přinesla novela zákona z roku 2017 přijatá i proto, aby se zabránilo účelovému zakládání agentur a obcházení právních předpisů ve zdravotním a sociálním pojištění.
Krajský soud ve svém podání k ÚS tvrdil, že kauce je vysoká a pro některé subjekty může být až likvidační. Plénum se soudcem zpravodajem Janem Filipem ale nesouhlasilo.
„Napadená právní úprava sleduje legitimní cíle, tedy potřebu prokázat finanční způsobilost agentury práce a zajistit, aby na trh agenturního zaměstnávání vstupovaly pouze ty subjekty, které disponují určitým minimálním zázemím a jsou schopny zaručit základní účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení,“ vysvětlil Filip.
Soukromý zemědělec neuspěl se stížností k Ústavnímu soudu na uzavření okresů
„To, že výše kauce neznemožňuje vstup podnikatelských subjektů na trh, dokládají statistické údaje z doby poté, co nabyla právní úprava účinnosti. I přes dočasné a pochopitelné snížení počtu agentur práce po zavedení kauce došlo v následujícím roce dokonce k dlouhodobému nárůstu jejich počtu,“ dodal Filip.