Článek
Žena loni v létě koupila kanystr s benzínem, třináctiletého vnuka, který s ní žil v domácnosti, uspala vínem, ve kterém byl rozpuštěný lék mirzaten, a založila v domě dvě ohniska požáru. Následně šla spát k vnukovi do pokoje.
O něco později probudila sousedka, která viděla, jak se v domě rozšiřuje požár, spícího chlapce tím, že házela kameny do okna. Obžalovaná se tak i se svým vnukem dostali z hořícího domu do bezpečí. Dům poté lehl popelem.
Žena od počátku jakoukoli vinu odmítala, tvrdila, že ona požár nezaložila a že musel vzniknout jinak. „Do dnešního dne opravdu nevím, jak k tomu požáru vlastně došlo,“ prohlásila v úterý před odvolacím soudem. Rovněž odmítla, že by podala vnukovi víno s práškem. „Nikdy jsem svému vnukovi nedávala nic do pití ani do jídla. Nevidím důvod, proč bych to měla dělat,“ podivovala se.
Je to takřka učebnicový příklad, kdy nepřímé důkazy tvoří onen řetězec, jak říká právní teorie, na jehož základě lze rozhodovat o vině.
Obžalovaná si podala odvolání mimo jiné i proto, že soud prý neodstranil pochybnosti, které vznikly z toho, že svědkyně viděla hořet plameny jinde, než říká odborné vyjádření. Stejně tak se obhajobě nelíbilo, že vyšetřovatel požáru figuroval u soudu jako odborník i jako svědek.
„Založit výrok o vině na výpovědi svědka, který byl na místě a zároveň poskytl odborné vyjádření, je nevhodné a jsou zde pochybnosti o správnosti,“ uvedl obhájce obžalované s tím, že to není v souladu s trestním řádem. Soudu navrhl, aby květnový rozsudek zrušil a vrátil do Ústí nad Labem k doplnění dokazování. Vrchní soud ale odvolání zamítl s tím, že dalšího dokazování není zapotřebí.
Nepřímé důkazy
„Je to takřka učebnicový příklad, kdy nepřímé důkazy tvoří onen řetězec, jak říká právní teorie, na jehož základě lze rozhodovat o vině,“ konstatoval v odůvodnění zamítavého rozhodnutí předseda odvolacího senátu Michal Hodoušek.
Vnuk na policii vypověděl, že víno vypil, protože „babička říkala, aby nepila sama“. Podle něj ve víně plaval nějaký prášek, ale obžalovaná mu řekla, že je to kvásek a že je to v pořádku. Už v minulosti mu prý něco nasypala do pití, aby zaspal školní výlet. Obžalovaná u ústeckého soudu uvedla, že pití s práškem bylo pro ni a že zřejmě omylem došlo k záměně.
Chtěla podvést pojišťovnu
Obžalovaná byla zadlužená a hrozilo, že kvůli dluhům o dům přijde. Několik dní před požárem poslala dopis insolvenční správkyni, kde mimo jiné psala, že ji správkyně dohnala k nejhoršímu, a sice vzít si společně s vnukem život. Právě tento dopis označil Hodoušek za jeden z mála přímých důkazů svědčících o ženině vině.
Za zničený dům chtěla podle soudu vyplatit pojistku. Chtěla získat více než dva milióny korun. V podkladech pro pojišťovnu napsala, že příčina požáru je neznámá. Proto byla odsouzena i za pokus o pojistný podvod. Pojišťovna ženě nic nevyplatila.
Podle znalců žena trpí tzv. histrionskou poruchou osobnosti, kdy navenek projevuje city, uvnitř ale zůstává chladná. Postupně od ní odešli dcera a manžel a krátce před požárem chtěl odejít i vnuk, který s ní jako poslední z rodiny bydlel.
