Usmrtila připraveným nožem. Žádná podmínka za zabití, ale 12 let za vraždu, potvrdil Nejvyšší soud

Žena si osudný večer v bytě nachystala nůž a pak se pustila do hádky. Druhovi své sestřenice dala facku, on jí úder vrátil.

Do vyhroceného incidentu se vložil i přítel Čakurdové, muži se začali přetahovat, čehož Čakurdová využila a velkou silou soka bodla. Ten zemřel přímo na místě, ani přes rychlý lékařský zákrok už mu nebylo pomoci.

Městský soud v Praze ženino počínání ohodnotil jako zabití, neboť prý měla ze zabitého strach, a navíc věděla o jeho dřívějších problémech se zákonem.

Verdikt zněl na tři roky podmíněně odložených na pět let. Vrchní soud v Praze ale nesouhlasil a ženu potrestal za vraždu 12 lety vězení.

Čakurdová pak hledala ještě zastání u Nejvyššího soudu. Ve svém dovolání ale marně tvrdila, že útok ani nemusela spáchat ona.

Bodat prý mohl někdo jiný, případně nabízela verzi i o nešťastné náhodě. Policii a soudům vytýkala, že tuto variantu řádně neprověřily a spolehly se jen na to, že se sama přiznala.

Senát v čele s Josefem Mazákem však nepřesvědčila. „Námitky jsou v příkrém rozporu se skutkovými zjištěními soudů a přehlížejí mimo jiné skutečnost, že i sama obviněná ve své výpovědi několikrát uvedla, že bodla poškozeného,“ uvedli soudci.

„Možnost, že by tak měl učinit někdo jiný nebo že by snad mohlo jít o nešťastnou náhodu, nezmínil žádný účastník incidentu. Verze, že by poškozený na nůž upadl, neodpovídá znaleckému posudku,“ dodala.

Nejvyšší soud pak ještě připomněl, že v případě zabití nejde jen o „obyčejný“ strach, ale musí jít o obavy, které vyvolají silné rozrušení.

„Obviněná z poškozeného strach neměla, resp. jistě ne takový strach, aby jí to zabránilo vstoupit s ním do slovního a posléze fyzického konfliktu,“ uvedli soudci.

„Poškozený nikoho fyzicky neohrožoval, nebyl ozbrojen, podle skutkových zjištění chtěl on sám hádku ukončit,“ dodali.