Článek
V případu šlo o posouzení loupežného přepadení jednoho z pražských barů, ke kterému došlo na Vánoce před čtyřmi lety. S nožem v ruce tam lupič donutil barmanku, aby mu vydala tržbu. Policie následně z činu obvinila muže, který byl už jednou za podobný čin odsouzen. Jenže před soudem vyšlo najevo, že důkazy proti obžalovanému jsou více než chabé.
Pachová stopa byla vyhodnocena jako nespolehlivá, přepadená barmanka lupiče popsala úplně jinak, kamerové záznamy z provozovny nebyly k dispozici, a tak soudu nezbylo než obžalovaného osvobodit.
Proti verdiktu podal odvolání státní zástupce a odvolací městský soud, aniž provedl jediný důkaz, rozhodl, že vina obžalovaného je absolutně jasná a že se vzpírá zdravému rozumu, aby se činu dopustil někdo jiný. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 pak nezbylo nic jiného, než aby muže odsoudil k podmínce.
ÚS zkritizoval soudce
Odsouzený se ale nevzdal a svůj spor dotáhl až k ÚS. A senát se soudkyní Kateřinou Šimáčkovou se ho zastal. „Úkolem odvolacího soudu je poukázat na případné pochybení prvostupňového soudu. Bez toho, že by důkazy opětovně provedl, však sám nemůže hodnotit, jestli byly výpovědi a další důkazy věrohodné a pravdivé. Odvolací soud při vrácení věci soudu prvního stupně není oprávněn sám vytvářet závěry o skutkovém stavu věci,“ upozornila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Šimáčková ostře zkritizovala pražské soudce za to, že jako jeden z argumentů o jisté vině použili i to, že podle rejstříku výpisu měl mít obžalovaný sklon k násilné trestné činnosti.
„Soudy jsou povinny postupovat vůči obviněným osobám nestranně. Nic v jejich postupu nesmí naznačovat, že předjímají výsledek řízení na základě negativního hodnocení osoby obviněného. Mezi takové případy patří to, když soud vyvozuje závěry o vině taktéž ze skutečností souvisejících s povahovými rysy obviněného, které pro posouzení otázky viny za trestný čin nemají žádný význam,“ konstatovala Šimáčková.