Hlavní obsah

ÚS: U rasových sporů musí důkazy doložit i žalobce

Právo, Petr Knötig
BRNO

Člověk, který se domnívá, že se stal obětí diskriminace musí před soudem svoje tvrzení prokázat, jinak nemůže očekávat úspěch u soudu. K prokázání, že došlo k rasově motivované diskriminaci, prosté tvrzení nestačí. I žalobce nese důkazní břemeno, že porušení jeho lidských práv nastalo. V běžném soudním sporu vždy žalobce dokazuje vinu žalovaného, ale v případě rasové motivace to tak většinou nebylo, kvůli špatnému výkladu zákona.

Článek

Tento nález vydalo ve středu Plénum Ústavního soudu v Brně (ÚS), které zamítlo návrh Krajského soudu v Ústí nad Labem ke zrušení části občanského soudního řádu, který v takovémto sporu ukládá důkazní břemeno na žalovaného. Podle ÚS není důvod nic z občanského soudního řádu měnit, jen je třeba, aby si soudci vyložili zákony, které jasně deklarují dodržování rovnosti stran před soudem.

Jenom tvrzení nestačí, potřebné jsou důkazy

"Je pravda, že občanský soudní řád nevysvětluje přesně, jaká nesou strany před soudem důkazní břemena, ale k zajištění rovnosti stran je třeba, aby obě strany svá tvrzení podložily důkazy. Žalobce nesmí jen tvrdit, že při obsluhování v restauraci či jinde byl rasově diskriminován. Toto své tvrzení musí také doložit a soud musí zvážit, zda jeho důkazy jako hodnověrné přijme," uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Soudci ÚS připustili, že způsob, jakým zákonodárce vysvětluje některé části občanského soudního řádu, nejsou přesné a mohou svádět k tomu, že soudci obecných soudů mají dojem, že důkazní břemeno v takovém sporu nese jen žalovaný, který prokazuje nevinu a mohou zastávat názor, že jde o porušení rovnosti stran před soudem. Žalovaný však i nadále nese důkazní břemeno o své nevinně a musí svá tvrzení také podložit řádnými důkazy.

Povinnost doložit tvrzení stejná jako u jiných sporů

ÚS se případem zabýval na základě stížnosti soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Milana Zamrazila, který řeší spor čtveřice Romů, jenž se měli stát obětí rasové diskriminace v restauraci, kde je údajně kvůli rase nechtěl nikdo obsloužit. Romové svou žalobu podepřeli jen svým tvrzením a soudce Zamrazil nabyl dojmu, že pokud budou muset žalovaní pracovníci restaurace dokazovat svou nevinu, pak jde o porušení rovnosti stran před soudem.

"V českém právu sice skutečně panuje názor, že v takovýchto rasově motivovaných žalobách v civilním soudním sporu musí žalovaný prokazovat nevinu a žalobce nenese důkazní břemeno. Tak tomu však není a povinnost doložit své tvrzení je podobné, jako u jiných sporů na ochranu osobnosti, kdy obě strany musí doložit důkazy svého tvrzení, aby byla zachovaná rovnost zbraní před nezávislým soudem," doplnil Výborný.

Související témata:

Výběr článků

Načítám