Článek
"Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a konfrontoval je s obsahem napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná," stojí v rozhodnutí senátu se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou.
Podmíněný trest vyměřil Vackovi Obvodní soud pro Prahu 8. Městský soud v Praze jej poté zprostil obžaloby, s čímž nesouhlasilo Nejvyšší státní zastupitelství. Na podnět státních zástupců pak kauzu znovu otevřel Nejvyšší soud. Při novém projednávání pak městský soud již podmíněný trest potvrdil.
Podle Obvodního soudu pro Prahu 8 se Vacek dopustil zneužití pravomocí veřejného činitele. Vacek před soudem tvrdil, že s únikem přepisů nemá nic společného. Přístup k přepisům Šloufových hovorů prý mělo více policistů.
Žalobci tvrdili, že Vacek pod falešnou záminkou zajistil vydání soudního příkazu, na základě kterého se údaje o Šloufových příchozích a odchozích hovorech "dostaly ven". Deník Právo již dříve napsal, že není jasné, proč policie výpisy Šloufových hovorů pořizovala. Z výpisů vyplývalo, že lobbista a bývalý poradce expremiéra za ČSSD Miloše Zemana si v listopadu 2007 často volal například se šéfem sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně Josefem Pavlíkem. Šlouf ale již dříve popřel, že by se spolu bavili o nějaké konkrétní kauze.
Podle Ústavního soudu bylo poškozeno právo na soukromí už jen samotným bezdůvodným získáním chráněných osobních údajů, které později unikly do médií. Stěžovatel naplnil po objektivní i subjektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, uvedl Ústavní soud.