Hlavní obsah

Matka oběti střelby na fakultě si stěžovala na neveřejné jednání vyšetřovací komise, Ústavní soud se jí nezastal

2:11
2:11

Poslechněte si tento článek

Brno
Aktualizováno

Sněmovní vyšetřovací komise neporušila práva pozůstalých, když projednávala střelbu na fakultě bez účasti veřejnosti. Konstatovalo to plénum Ústavního soudu, na nějž se obrátila matka jedné z obětí. Ta marně usilovala o to, aby se mohla jednání komise účastnit.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Plénum Ústavního soudu

Článek

Plénum se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou své rozhodnutí zveřejnilo v těchto dnech v databázi soudu.

Sněmovna ustanovila vyšetřovací komisi v červnu 2024 proto, aby zmapovala tragickou střelbu z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z prosince 2023. Střelec tam tehdy zabil 14 lidí a další zranil, načež spáchal sebevraždu.

Komise měla vyhodnotit efektivitu zásahu, případně dát podněty k lepšímu zvládání podobných událostí. Komise jedním z prvních usnesení rozhodla, že její jednání budou neveřejná a že komunikace s médii půjde primárně přes předsedu.

Žena s takovým postupem nesouhlasila a podala ústavní stížnost. Jako matka oběti by prý měla mít právo se účastnit každého řízení, které se dané události týká. „Obává se kabinetního vyšetřování či politických tlaků, které mohou bránit závěru o odpovědnosti konkrétních osob,“ stálo ve stížnosti.

Plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech soudců ale stížnosti nepřisvědčil. „Ačkoli se parlamentní vyšetřovací komise může z vlastního rozhodnutí zabývat případy s trestněprávním pozadím, povaha a role tohoto orgánu je ryze politická a ústavní nároky vyplývající z práva na účinné vyšetřování se při jejím jednání neuplatní,“ napsala do rozhodnutí soudkyně Zemanová.

„Ani status oběti trestného činu či poškozeného v trestním řízení nezakládá žádné ústavní subjektivní právo, které by mohlo být usnesením vyšetřovací komise o neveřejnosti jednání dotčeno,“ dodali soudci.

Výběr článků

Načítám