Článek
Senát ÚS se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem se problematikou zaobíral na základě stížnosti jednoho z otců.
Ten dosáhl u Okresního soudu v Pelhřimově nařízení střídavé péče, přičemž pelhřimovský soud ocenil schopnost rodičů komunikovat a pochválil i to, jak se navzájem doplňují.
Jenže odvolací Krajský soud v Táboře verdikt změnil a dítě svěřil do péče matky s odkazem na to, že je potřeba zajistit stabilitu výchovného prostředí při nástupu do školy.
ÚS: Střídavou péči nejde odmítnout jen s poukazem na věk či neshody mezi rodiči
Podle ÚS však krajský soud chyboval, neboť nijak nezjistil názor samotného dítěte, nezajímal se o možnosti školního vzdělávání u obou rodičů a pouze se omezil na konstatování, že nástup do školy, ke kterému mělo přitom v konkrétním případě dojít až za rok, je pro střídavou péči nevhodný.
„Jestliže jsou podmínky pro svěření do péče vymezené judikaturou ÚS naplněny u obou rodičů zhruba stejně, pak samotná skutečnost, že nezletilý má nastoupit do první třídy základní školy, nepředstavuje automatickou a nezvratnou překážku jeho svěření do střídavé péče ani tehdy, když bydliště obou rodičů dělí větší vzdálenost,“ konstatoval v odůvodnění verdiktu soudce Fenyk.
Druhý rodič může o děti pečovat i v týdnu, připomenul Ústavní soud
„Ve stejné situaci nemůže být jediným důvodem pro vyloučení střídavé péče nástup do první třídy základní školy, který má nastat až za více než rok, jestliže nezletilý již v předškolním období bez problému zvládá změnu výchovných prostředí u obou rodičů a střídaní mateřských škol a dětských kolektivů,“ dodal Fenyk.