Článek
Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý Právu potvrdil, že ke správním soudům už zamířily desítky žalob a jejich počet ještě nemusí být konečný. „Důvodem jejich podání byla absence trestního postihu u řidičů, u nichž hranice návykových látek výrazně překročila limit, kdy je řidič považován za ovlivněného touto látkou,“ uvedl Malý.
Podle Zemanova náměstka Igora Stříže jde o systémové selhání správních orgánů. „Dlouhodobě, a řekněme, i bezvýhradně, překračovaly svoji působnost v tom, že ve správním řízení postihovaly řidiče, kteří množstvím návykové látky v těle několikanásobně překročili hranici určenou pro přestupek,“ uvedl Stříž s tím, že správní orgány tak neměly dostatečný podklad pro to, aby mohly uzavřít, že nejde o trestný čin.
Důvodem byla absence trestního postihu řidičů, u nichž hranice návykových látek výrazně překročila limit
Pokud by správní soudy žalobám vyhověly a rozhodnutí úředníků zrušily, tak by se muselo v trestním řízení přihlédnout k tomu, že provinilí řidiči už nějakou sankci dostali.
Podle zjištění Práva se nejvíce žalob týká případů z Plzně.
„Víme o nich, ale nechci tento spor zatím komentovat, dokud nebude některý z nich projednán a rozhodnut soudem. Můžu jen říci, že jsme postupovali správně a že neexistuje žádný veřejný zájem na podání takových žalob,“ uvedl šéf odboru správních činností plzeňského magistrátu Roman Matoušek.
Policejní prezidium přitom v nejnovějším metodickém pokynu v rámci sjednocení postupu při odhalení drogových deliktů u řidičů nabádá k tomu, aby to byl správní orgán, kdo posoudí, zda se jedná o trestný čin nebo přestupek.
Zdůvodňuje to tím, že pozitivní zjištění požití návykové látky u řidiče je primárně řešeno jako podezření ze spáchání přestupku.
„Na základě provedeného odběru krve i moči bude následně vyžádán screening moči (vyšetření, které potvrdí přítomnost drogy v těle, ale ne její množství – pozn. redakce). Pokud bude pozitivní, bude přestupek oznámen správnímu orgánu obce s rozšířenou působností, který si následně vyžádá provedení rozboru krve v rámci znaleckého zkoumání,“ stojí v pokynu, pod nímž je podepsaný šéf dopravní policie Tomáš Lerch.
Výhrady žalobců
Výjimkou budou případy, kdy je z chování řidiče evidentní, že je ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení, což je základní podmínkou pro naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. K uvedenému pokynu ale mají výhrady někteří žalobci, podle kterých policie nemůže postoupit správnímu orgánu věc pro přestupek, aniž by sama v rámci prověřování vyloučila, že se nejedná o trestný čin.
„Zatím to necháváme na státních zástupcích. Vím, že někde jdou proti této metodice. Například v Plzeňském kraji to krajské státní zastupitelství nastavilo tak, aby si tyto případy od počátku udrželi v trestním řízení. Do toho jim samozřejmě zasahovat nebudeme,“ upozornil Stříž.
Podle něj jde o velmi čerstvou záležitost a je zapotřebí vyčkat, jak se osvědčí v praxi. „Neříkám, že jsem z této metodiky nějak nadšený, ale na druhou stranu ji nepovažuji za nezákonnou,“ uzavřel Stříž.
| Soud pečovatelce prominul drogy. Chytili ji znovu |
|---|
| Zfetovaný řidič se chtěl schovat ve vodě, skončil tam i s autem |
Podle Matouška je ale takový postup ze strany policie neakceptovatelný. „Správní orgány tady nejsou od toho, aby určovaly, co je, nebo není trestným činem. Policie nám má případ postoupit pro přestupek, pokud sama v rámci svého dokazování vyloučí trestný čin,“ prohlásil Matoušek.
Celá situace na něho působí tak, že policie nechce platit za toxikologické rozbory a posudky určující množství návykové látky, které je klíčové pro posouzení míry ovlivnění řidiče a následné určení právní kvalifikace. Poukázal na to, že policie má na rozdíl od správního orgánu nastavené tabulkové hodnoty návykových látek, podle kterých posuzuje, zda jde u řidiče o trestný čin či přestupek.