Článek
Městský soud podle odvolacího soudu důkazní situaci vyhodnotil správně. „Když vůbec nebylo prokázáno, že se skutek popsaný v obžalobě stal,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Obžaloba vinila Ernesta, že před třemi lety u sedmého nástupiště pražského hlavního nádraží rozlil patrně lampový olej kolem třiačtyřicetiletého muže známého jako Paci a že látku zapálil.
Vzhledem k tomu, že Paci žil v příbytku z polystyrénu, oheň se velmi rychle šířil a znemožnil muži jakýkoliv únik. Paci tehdy uhořel — bezprostřední příčinou smrti bylo udušení při hoření. „To, co se stalo, je normálně nelidský,“ komentoval smrt svého syna muž, který se loni přišel k soudu podívat.
Proti Ernestovi u soudu vypovídali svědci, z valné většiny z bezdomovecké komunity. Kupříkladu podle muže známého jako Jednonohý Honza se Ernest podpálením Paciho přímo chlubil na veřejných záchodcích na Václavském náměstí. Podobně vypovídal i Ernestův spoluvězeň z pankrácké vazební věznice.
Ernest ale výpovědi svědků označil za lživé a účelové. „Je mi líto, že zemřel, ale na místě činu jsem nikdy nebyl, tak jsem to nemohl spáchat,“ hájil se na podzim u městského soudu Ernest. A soud se nakonec přiklonil na jeho stranu, když konstatoval, že všichni svědci se vztahem k případu nebo Ernestovi jsou nevěrohodní.
Není důkaz, není zločin
S argumentací soudu ale nesouhlasilo státní zastupitelství, které se proti verdiktu odvolalo. Podle něj bylo Ernestovo jednání prokázáno řetězcem nepřímých důkazů a jeho výpověď je v kontextu se svědeckými výpověďmi nevěrohodná a účelová. Státní zástupkyně proto navrhla rozsudek zrušit a případ vrátit k městskému soudu.
Ernestův obhájce Ivo Suchomel naproti tomu namítal, že odůvodnění odvolání neobsahuje žádnou argumentaci, která by vyvracela argumentaci, o kterou se městský soud opřel.
„Kde je důkaz, že šlo o zločin, a nikoliv o nešťastnou náhodu? Jaká by byla motivace obžalovaného k vraždě?“ ptal se ve středu v soudní síni a zároveň poukázal na nevěrohodnost Ernestova spoluvězně a nekonzistenci jeho výpovědí.
„Je evidentní, že obžaloba nedokázala přesvědčivým způsobem prokázat, že došlo k cizímu zavinění, ani že obžalovaný spáchal trestný čin,“ uzavřel Suchomel.