Hlavní obsah

Úniky informací od policie projednejte vcelku, nařídil vrchní soud

Co obžaloba spojila, soud nerozlučuj. I tak by se dal chápat vzkaz, který vyslal olomou­cký vrchní soud při rozhodování o neobvyklém postupu brněnského krajského soudu. Ten se totiž nechtěl zaobírat monstrprocesem v kauze úniků informací z policejních databází, kde obžalobě čelí 28 lidí, a případ rozdělil. Jenže, jak Právo zjistilo, vrchní soud takový postup odmítl posvětit, a případ je tak znovu zcelen.

Foto: Profimedia.cz

Vrchní soud v Olomouci

Článek

Kauza podivného propletence fungujícího podle obžaloby mezi brněnskými policisty, jejich bývalými kolegy podnikateli a politiky se píše už od roku 2017. Jenže když konečně loni na podzim Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu, soudkyně brněnského krajského soudu naznala, že většina skutků nespadá pod působnost krajského soudu, případ rozdělila a větší část poslala na místní městský soud.

Obžaloba za únik informací z policejních spisů. Před soud jde i osm policistů

Krimi

Olomoučtí žalobci z takového postupu neskrývali rozčarování. Podle nich se totiž rozbila komplexnost a provázanost případu. Rozhodnutí s sebou neslo i další otazníky, neboť někteří zúčastnění by byli současně obžalovanými v jedné větvi a svědky v druhé větvi případu. Stavělo by je to do paradoxní situace, jako obžalovaní by měli například právo hájit se všemi prostředky i lhát, ale jako svědci by museli vypovídat pouze pravdu.

Rozdělením případu ale peripetie celé kauzy neskončily.

Vrchní soud v Olomouci skutečně rozhodl tak, že obžaloba neměla být rozdělena. Je podstatné, aby se případem zabýval jeden soud a měl tak ucelený pohled na věc
Petr Šereda, VSZ v Olomouci

Soudkyně, která případ dostala na stůl u brněnského městského soudu, se totiž označila za podjatou. Proti tomu si podal stížnost jeden z obžalovaných a nadřízený soud mu vyhověl. Ani pak ale nebyl problémům konec. Na návrh olomouckých žalobců totiž spis poslal městský soud k Vrchnímu soudu v Olomouci s návrhem, aby rozhodl o spojení celé kauzy.

Vrchní soudci dali před několika dny v neveřejném zasedání olomouckým vrchním žalobcům za pravdu. „Vrchní soud v Olomouci skutečně rozhodl tak, že obžaloba neměla být rozdělena. Je podstatné, aby se případem zabýval jeden soud a měl tak ucelený pohled na věc,“ potvrdil Právu šéf Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Případ tak bude muset projednat brněnský krajský soud, ten ale zatím žádné hlavní líčení nenařídil.

Byznys s informacemi

Podle obžaloby, kterou má Právo k dispozici, měl v Brně fungovat byznys s informacemi z policejních databází a na to navázaná ochrana před trestním stíháním. Mezi obžalovanými jsou i známé postavy z kauzy Stoka. Jde o Jiřího Švachulu (dříve ANO), který měl stát v čele chobotnice ovlivňující veřejné zakázky v Brně, a jeho kumpána Samana El-Talabaniho.

Policisté za milion nosili podnikatelům tajnosti ze spisů, tvrdí inspekce

Krimi

Podle olomouckých žalobců měl v této kauze Švachula zájem o informace z policejních databází týkající se politického rivala i stranického kolegy. Využít přitom měl kontaktů svého kumpána El-Talabaniho, který informace získával od jednoho z obžalovaných policistů. Ten měl současně El-Talabaniho chránit před zájmem jiných detektivů.

Při zátahu před pěti lety skončil v rukou policistů i další významný muž napojený na hnutí ANO, konkrétně sponzor hnutí a zeť bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) David Rusňák. Vlivný podnikatel ale nakonec mezi obžalovanými neskončil, státní zastupitelství totiž jeho stíhání podmíněně zastavilo.

Související témata:

Výběr článků

Načítám