Ukrajinské velvyslanectví policisté při útoku vandala nehlídali, u ruských budov jsou ale trvale

Zatím neznámý pachatel poničil budovu ukrajinského velvyslanectví v Praze-Bubenči kolem 3. hodiny v noci na středu, kdy polil červenou barvou a posprejoval přes deset metrů objektu, přičemž poškodil plot, informační cedule a schody.

Řádění vandala, po kterém policie stále bezúspěšně pátrá, zachytila bezpečnostní kamera. Policisté ale na místě nebyli. Velvyslanectví Ukrajiny je přitom vzhledem k válečnému konfliktu vyhodnoceno jako bezpečnostně rizikový objekt.

Na dotazy Novinek, jestli byla v danou dobu u budovy policejní ochrana, a pokud ano, tak proč nezasáhla, a celkově jakým způsobem a v jaké intenzitě je objekt střežen, policejní prezidium zprvu neodpovědělo. Policie se až ve středu vpodvečer na toto téma vyjádřila stručným prohlášením na Twitteru, že ukrajinské velvyslanectví je od začátku války posouzeno jako rizikový objekt, přičemž rozsah opatření se tam několikrát změnil.

Podle prezidia se dosud u objektu stalo minimum bezpečnostních incidentů a v reakci na vandalismus z noci na středu bude policie budovu nepřetržitě střežit. Z vyjádření vyplývá, že policie u objektu nebyla fyzicky stále.

Přitom naopak je tomu u vzdušnou čarou zhruba kilometr vzdálené ambasády Ruské federace, strůjce válečného konfliktu na Ukrajině, kde jsou hlídky stále.

Mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová následně ve čtvrtek po doplňujících dotazech Novinkám potvrdila, že ruské objekty jsou střeženy v rozsáhlejší míře než ukrajinské, a to kvůli vyššímu riziku.

Podle Rendlové se od začátku válečného konfliktu děly před ruskou ambasádou různé protesty, kdy i tato budova byla poničená červenou barvou a stalo se také například, že nad ní létal dron, zatímco před ukrajinským objektem se nic podobného podle policie nedělo a událost s barvou z noci na středu je prvním podobným incidentem.

Všechny budovy zastupitelských úřadů jsou podle mluvčí hlídány permanentně. V základu se jedná o technické prostředky, jako je kamerový systém, přičemž se pak podle aktuálního vyhodnocení bezpečnostního rizika zavádějí další opatření, kterými mohou být nepravidelné hlídky i nonstop fyzický dohled.

Obecně když se u ambasády dlouhodobě nic neděje, jako to mu bylo u objektu ukrajinského zastoupení, není podle Rendlové potřeba zintenzivňovat dohled. Do jaké míry má na vyhodnocení bezpečnostních rizik roli fakt, že se jedná o budovu zastoupení země, která je ve válce, záleží na policii.

Co se týče větší pozornosti policie, u ruských objektů se nejedná jen o areál ambasády, kde jsou neustále vidět alespoň vozidla hlídek, ale i další budovy.

Například letos v červnu došlo k incidentu při natáčení reportáže České televize (ČT) o vilách vlastněných Ruskem v pražské Bubenči, kdy se jednalo o objekt pronajímaný firmám Zdeňka Zbytka, bývalého vysokého armádního velitele a jednoho ze zakladatelů Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ).

Natáčení tehdy přerušila policie krátce poté, co se novinář pokoušel zazvonit na zvonek vily, kde má sídlit Zbytkova firma. Podle redaktora ČT Jiřího Hynka chtěli policisté znát důvod natáčení a snažili se ho legitimovat. Jednalo se o příslušníky útvaru Ochranné služby Policie ČR, kteří tvrdili, že štáb natáčí u policií chráněného objektu.

Incident pak řešila policie, kdy podle prvotních informací jeden z příslušníků ochranné služby dostal kázeňský trest, později policie uvedla, že konflikt s ním nadřízení vyřešili domluvou.

Ředitel Ochranné služby Jiří Komorous již dříve uvedl, že „chování policisty nebylo příliš diplomatické“.