Udržet bezpečnou vzdálenost mezi auty lze snadno, stačí umět počítat do dvou

Loni se na českých silnicích stalo přes 90 000 nehod, a co se týče příčiny, největší podíl na nich měla nedbalost řidičů, kteří se nevěnovali řízení (15 383). Následovalo nesprávné otáčení nebo couvání, případně jiná nesprávná jízda (více než sedm tisíc nehod). Čtvrtou příčku obsadilo s 5615 nehodami nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) je bezpečná vzdálenost v rychlosti 50 km/h při běžných podmínkách 28 metrů. Výzkumy ukázaly, že 75 procent řidičů neubrzdí při 100 km/h odstup 42 metrů, což odpovídá 1,5 sekundy. Podle statistiky ministerstva dopravy bezpečnou vzdálenost nedodržuje asi 30 procent řidičů při jízdě mimo obec.

Policie a dopravní experti se shodují, že nedodržení vzdálenosti patří k nejčastějším příčinám nehod zejména ve velkých městech, kde je hustý provoz. „Nejedná se o nijak řídký fenomén. Ostatně kdo častěji usedá za volant, určitě potvrdí, že nejednou je nějaký automobil až nepříjemně blízko nalepený na záď jeho vozidla,“ uvedl dopravní expert Roman Budský.

A podle policie se to netýká jen velkých aglomerací. „V praxi se s nedodržováním bezpečnostní vzdálenosti, kterou obecně definuje zákon, setkáváme poměrně často. Dochází k tomu také na silnicích mimo obec a na dálnicích, kde při vyšší rychlosti dochází k závažnějším následkům,“ sdělila Hana Rubášová z Policejního prezidia.

Mimo města hrozí hromadné nehody, kdy do sebe zapadají auta jedno po druhém, jak nestíhají řidiči dobrzdit. Odborníci a policie přitom radí celkem jednoduchou věc - pravidlo dvou sekund.

„Spočívá v tom, že si vyberete objekt na silnici (např. směrový sloupek, dopravní značku, začátek svodidel) a od okamžiku, kdy tento objekt mine vozidlo před vámi, dopočítáte čas, který vám zabere, než tento objekt minete i vy,“ popsala metodu Rubášová s tím, že policie ji považuje za důležitou a doporučuje dodržovat ještě větší vzdálenost.

Pravidlo funguje takto v optimálních podmínkách, jako je suchá vozovka a normální provoz, počasí ale umí jízdu značně zkomplikovat a v nepříznivých podmínkách samozřejmě počet potřebných sekund pro bezpečnou jízdu stoupá.

Výzkumný pracovník CDV Jakub Motl ještě uvedl druhou metodu, která vychází z tachometru a vyžaduje lepší prostorovou představivost. „Vydělíme aktuální rychlost jízdy dvěma a výsledná hodnota nám dá vzdálenost v metrech, kterou bychom měli mít od vozidla před námi. Pokud jedu rychlostí 50 km/h, bezpečná vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla je přibližně 25 metrů,“ vysvětlil Motl.

Podle odborníků patří péče o bezpečnou vzdálenost k základní výbavě řidiče při jeho sledování provozu. Například u řetězových nehod by mohlo správné dodržení vzdálenosti výrazně snížit následky.

„Dovednost správně zvolit bezpečný odstup získává řidič zkušenostmi. Bezpečná vzdálenost se výrazně mění s rychlostí vozidla - čím rychleji řidič jede, tím delší by měla být vzdálenost od vozidla před ním,“ upřesnila Rubášová.

Budský zdůraznil, že dodržení vzdálenosti se mu už mnohokrát vyplatilo, a přidal osobní zkušenost. „Například v roce 2019 na německé dálnici, kdy jsme se s přítelkyní vraceli z velikonočních svátků. Kolona vozidel jedoucí před námi v levém pruhu náhle prudce zpomalila, řidič přede mnou nedodržel bezpečný odstup a do vozidla vpředu, které téměř stálo, narazil vysokou rychlostí,“ popsal nehodu Budský.

„Díky dostatečnému odstupu se mi podařilo nehodovou situaci bezpečně zvládnout a včasným, přitom ne razantním brzděním jsem zpomalil i vozy jedoucí za mnou,“ dodal.

Proč se tolik řidičů zbytečně lepí a přibližuje k autu před sebou, nelze podle expertů zcela rozklíčovat. Podle Budského za tím může být nejen spěch a netrpělivost řidičů, ale i nedostatek pokory. „Falešné přesvědčení některých řidičů, že pro ně tyto zásady neplatí, neboť oni jsou řidiči bohem vyvolení, kteří mají vše pod kontrolou a vždy všechno bravurně vyřeší. Zásady psané i nepsané jsou přece pro ty ostatní,“ uvedl Budský.

Ukazuje se ale také, že řidiči nemají o samotné bezpečné vzdálenosti téměř žádné povědomí a tady by měly zafungovat autoškoly, případně dopravní výchova na školách. Podle psychologů může mezi šoféry rovněž převládat představa o tom, že auto zastaví při brzdění hned na místě a nepočítají s brzdnými drahami.

Budský ještě zmínil legislativu a odkázal na zkušenosti ze zahraničí. Nedodržování odstupu je podle něj problém všude na světě a některé státy, například Německo, Rakousko či Francie, určily minimální povinný odstup, který je měřitelný a nedodržení je postihováno.

„Zpravidla se jedná o vzdálenost ujetou za 1 vteřinu. Při rychlosti 100 km/h se tak bude jednat o alespoň cca 28 metrů,“ vysvětlil dopravní expert.

Uvedené státy podle něj zavedly preventivní opatření, v Česku je tomu ale jinak - zákon odstupy závazně neuvádí, pouze je obecně stanovuje jako povinnost řidiče ponechat dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za autem před sebou, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

„Tedy i při výslovném tzv. lepení na záď jiného vozidla při vysoké dálniční rychlosti se řidič u nás nedopouští přestupku. K tomu dojde až v okamžiku, kdy do vpředu jedoucího kolegy zezadu narazí. Osobně si myslím, že by nebylo od věci sáhnout po zahraničních řešeních uvedených výše. Prevence je prevence,“ uzavřel Budský.