Účelný lobbing. Exmanažeři Škody JS byli zproštěni obžaloby z tunelování

Podle státního zástupce měli exmanažeři schvalovat proplácení faktur několika offshorovým firmám sídlícím v daňových rájích za údajné poradenství při získávání kontraktů na dodávku jaderných zařízení na Ukrajinu, aniž by za to obdrželi adekvátní protiplnění.

Výdaje z takto proplacených faktur pak údajně nechali zahrnout do účetnictví, čímž snížili základ daně společnosti.

Podle závěru soudu to ale bylo naopak. Díky poradenským firmám Škoda JS vyhrávala výběrová řízení. „Součástí práce těchto firem byl především lobbing. Po ukončení spolupráce s těmito firmami se hospodářské výsledky Škody JS na Ukrajině velmi propadly a společnost šla do ztráty,“ uvedl předseda senátu Tomáš Mahr.

Upozornil také na to, že o vynaložení těchto nákladů na poradenské firmy věděl i tehdejší ruský vlastník Škoda JS. „Důkazní řízení potvrdilo, že se s těmito náklady počítalo i v rozpočtech a nikdo je nezakrýval. Od počátku to bylo jasné, průhledné a notabene vlastník o tom věděl a souhlasil. Tak tady rozhodně nemůžeme mluvit o zpronevěře, jak se z toho snažil vykonstruovat státní zástupce,“ dodal Mahr.

Obžaloba uvádí, že na základě ‚fiktivního poradenství‘ mělo dojít v letech 2008 - 2014 k vyvedení téměř 11 milionů eur ze společnosti Škoda JS do několika zahraničních obchodních společností, a to v souvislosti s dodávkami technologického zařízení do čtyř ukrajinských jaderných elektráren v hodnotě přibližně dvě miliardy korun. Ke krácení daní pak podle policie mělo docházet, když společnost zanesla prostředky na poradenství do nákladů. Za sledované období policie spočítala škodu na téměř 55 milionů korun.

Státní zástupce tvrdil, že si obžalovaní exmanažeři museli být vědomi toho, že činnost offshorových společností je pouze formální a že finanční prostředky jsou vyváděny ze společnosti Škoda JS bez adekvátního protiplnění.

„Dokumenty předávané od těchto offshorových společností neobsahovaly údaje využitelné pro společnost a byly vytvářeny pouze s cílem legalizovat vyvádění finančních prostředků ze Škody JS ve prospěch spřízněných osob a obchodních společností,“ prohlásil žalobce.

Podle nich výstupy z činnosti těchto společností byly informacemi běžně dostupnými ve veřejných zdrojích nebo se jednalo o desítky let staré technické materiály či ročenky.

Vyšetřování odstartovala švýcarská prokuratura, která v roce 2014 nechala prostřednictvím českých úřadů zajistit dokumenty v plzeňské Škodě JS kvůli podezření, že firma skrytě přes jednu z offshorových společností uplácela vysoce postaveného ukrajinského politika a tehdejšího šéfa tamní státní energetické komise Mykolu Martynenka za získání zakázek.

Švýcaři zjistili, že Martynenko měl dispoziční právo k účtům ve švýcarské a francouzské bance patřícím panamské společnosti Bradcrest Investment, na které ze Škody JS za údajné poradenství přiteklo celkem 166 milionů korun.

„Uplynuly tři roky a státní zastupitelství zjistilo, že úplatkářství by se nepodařilo prokázat. Tak v lednu 2018  zahájilo stíhání pro skutek, který kvalifikovalo jako zpronevěru a krácení daně. Tato konstrukce se zdála soudu přitažená za vlasy,“ uzavřel Mahr.

Švýcarský soud v červenci 2020 uložil Martynenkovi za praní špinavých peněz trest odnětí svobody ve výši 28 měsíců.

Tamní zpravodajský web swissinfo.ch tehdy napsal, že podle rozsudku Martynenko za úplatek zprostředkoval společnosti Škoda JS kontrakty s ukrajinským státním provozovatelem jaderných elektráren, firmou Energoatom.