Článek
V praxi to nyní bude vypadat podobně jako při posuzování alkoholu, kde se ustanovila hranice jednoho promile mezi přestupkem a trestným činem. Trestní kolegium NS podobně pevně stanovilo hranici například u marihuany, metamfetaminu, amfetaminu, kokainu či morfinu.
Průlomový verdikt: Odposlechy jsou důkaz, i když pocházejí z jiné kauzy
„Závěr o vině takového řidiče přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky lze proto učinit již na podkladě zjištění o výši koncentrace příslušné návykové látky obsažené ve znaleckém posudku nebo odborném vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. V tomto případě není třeba opatřit znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ke zjištění stupně ovlivnění řidiče návykovou látkou,“ řekl mluvčí NS Petr Tomíček.
Psychiatři by tak do procesu měli vstupovat jen tehdy, pokud se bude rozhodovat například o ochranném léčení, při posuzování možné nepříčetnosti nebo tehdy, pokud bude řidič současně ovlivněn alkoholem i drogami.
Deset let trvající předběžné opatření je za hranou, upozornil Ústavní soud
NS přitom dlouho trval na psychiatrických posudcích. „Některé soudy u případů řízení pod vlivem drog po znalcích chtějí, aby psychiatři znaleckým posudkem určili, jestli byl obžalovaný v době řízení auta ve stavu vylučujícím způsobilost. Psychiatr ale nemůže zpětně určovat, jak ten člověk třeba před rokem při řízení fungoval,“ řekl loni Právu Švarc.
„Umíme stanovit příčetnost, nebezpečnost pachatele, potřebu ochranného léčení, zjistit, jestli rozumí smyslu trestního řízení, ale nejsme schopni určit, v jakém stavu byl třeba před rokem, když si vzal drogy a řídil. To bychom toho člověka museli ovlivnit stejným množstvím stejné drogy a pozorovat, co dělá. Ale to samozřejmě nejde. Znalci tedy nezbude, než nějak obecně popsat svůj názor na věc, a soud je často spokojen, protože tam má znalecké razítko na posudku,“ dodal tehdy Švarc.