Článek
Jde o jeden z velkých prvních případů, který v roce 2015 rozjel nově vzniklý speciální tým Daňová Kobra, jenž tehdy zatkl na Kladensku kolem třiceti osob napojených na několik desítek různých firem.
Tyto firmy nevykonávaly žádnou hospodářskou činnost, neměly žádné zaměstnance, nevedly účetnictví a pouze účelově vytvářely různé účetní a listinné doklady pro účely daňových kontrol.
Soud neměl pochybnosti
Tyto firmy mezi roky 2011 a 2015 předstíraly, že se věnují stavebnictví, z něhož vykazovaly vysoké obraty. A následně vykazovaly nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty. Tyto peníze jim pak vyplácely finanční úřady.
Štípek s Macháčkem byli souzeni společně s dalšími 25 lidmi, kteří poslouchali jejich rozkazy. Řada z nich byli tzv. bílí koně, tedy nastrčení jednatelé společností, které krátily daně.
Krajský soud v Praze části vyměřil tresty od pěti do šesti a půl roku vězení a pokuty od 350 tisíc do jednoho milionu korun. Část dostala pouze tříleté podmínky a pokuty, které se pohybovaly do půl milionu korun.
Hlavní organizátoři podle nepravomocného rozsudku, který Právo získalo, před policisty ani soudem nemluvili. Pouze se vyjádřili ve smyslu, že s obžalobou nesouhlasí. Soud ale neměl o vině celé skupiny v podstatě žádné pochybnosti.
„Oba jmenovaní fakticky zorganizovali a posléze řídili celou skupinu 28 obchodních společností a jejich jednatelů a na základě jejich rozhodování a pokynů následně byla celá trestná činnost páchána,“ stojí v rozsudku.
Nasazené odposlechy
Tři desítky firem třeba podezřelé žádaly o odpočty DPH vždy ve stejný den, přičemž požadavek k finančnímu úřadu chodil ze stejného počítače. To, že firmy nevykonávaly žádnou činnost, potvrdil také ekonomický posudek nebo informace z finančního úřadu.
A jak už to v rozsáhlých kauzách bývá, policisté také obžalované odposlouchávali. Právě odposlechy následně umožnily policistům rozkrýt hierarchii daňového gangu z Kladenska.
„Zaznamenaná telefonická komunikace jasně prokazuje, že si obžalovaní byli v rámci telefonických hovorů vědomi možného zájmu policie a rizika prozrazení páchání trestné činnosti,“ napsal do rozsudku soudce Robert Pacovský.
Ten v minulosti soudil třeba korupční kauzu kolem někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha.
Telefonické hovory byly útržkovité, o některých lidech v nich obžalovaní schválně nemluvili a používali také různé krycí termíny.
„Zacinkat pro výplatu peněz, poštovní holub pro datovou schránku nebo krabička pro obchodní společnost. V některých z hovorů je přitom přímo vyslovena obava konkrétních obžalovaných z odposlechu hovorů policií a z toho plynoucí obava vůbec o věci hovořit do telefonu,“ doplnil Pacovský,
Ten také zdůraznil, že z hovorů lze vyvodit, že páchaná trestná činnost možná byla mnohem větší, než se prokazovalo u soudu.
Kauza ještě není u konce. V září se bude případem v odvolacím řízení zabývat pražský vrchní soud.