Hlavní obsah

Tvrdé tresty za stamilionové daňové úniky

Osm let vězení a peněžitý trest ve výši 14 milionů korun. Tak soudy zatím nepravomocně potrestaly kladenského podnikatele Ivana Štípka a Daniela Macháčka, někdejšího body­guarda uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, kteří byli hlavními organizátory obřích daňových úniků se škodou téměř 300 milionů korun.

Ilustrační foto

Článek

Jde o jeden z velkých prvních případů, který v roce 2015 rozjel nově vzniklý speciální tým Daňová Kobra, jenž tehdy zatkl na Kladensku kolem třiceti osob napojených na několik desítek různých firem.

Daň z prázdných bytů už Piráti nechtějí. Před čtyřmi lety ji přitom měli v programu

Domácí

Tyto firmy nevykonávaly žádnou hospodářskou činnost, neměly žádné zaměstnance, nevedly účetnictví a pouze účelově vytvářely různé účetní a listinné doklady pro účely daňových kontrol.

Soud neměl pochybnosti

Tyto firmy mezi roky 2011 a 2015 předstíraly, že se věnují stavebnictví, z něhož vykazovaly vysoké obraty. A následně vykazovaly nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty. Tyto peníze jim pak vyplácely finanční úřady.

Štípek s Macháčkem byli souzeni společně s dalšími 25 lidmi, kteří poslouchali jejich rozkazy. Řada z nich byli tzv. bílí koně, tedy nastrčení jednatelé společností, které krátily daně.

Krajský soud v Praze části vyměřil tresty od pěti do šesti a půl roku vězení a pokuty od 350 tisíc do jednoho milionu korun. Část dostala pouze tříleté podmínky a pokuty, které se pohybovaly do půl milionu korun.

Státní zástupkyně u soudu popřela více než třísettisícový daňový únik

Krimi

Hlavní organizátoři podle nepravomocného rozsudku, který Právo získalo, před policisty ani soudem nemluvili. Pouze se vyjádřili ve smyslu, že s obžalobou nesouhlasí. Soud ale neměl o vině celé skupiny v podstatě žádné pochybnosti.

„Oba jmenovaní fakticky zorganizovali a posléze řídili celou skupinu 28 obchodních společností a jejich jednatelů a na základě jejich rozhodování a pokynů následně byla celá trestná činnost páchána,“ stojí v rozsudku.

Nasazené odposlechy

Tři desítky firem třeba podezřelé žádaly o odpočty DPH vždy ve stejný den, přičemž požadavek k finančnímu úřadu chodil ze stejného počítače. To, že firmy nevykonávaly žádnou činnost, potvrdil také ekonomický posudek nebo informace z finančního úřadu.

A jak už to v rozsáhlých kauzách bývá, policisté také obžalované odposlouchávali. Právě odposlechy následně umožnily policistům rozkrýt hierarchii daňového gangu z Kladenska.

„Zaznamenaná telefonická komunikace jasně prokazuje, že si obžalovaní byli v rámci telefonických hovorů vědomi možného zájmu policie a rizika prozrazení páchání trestné činnosti,“ napsal do rozsudku soudce Robert Pacovský.

Ten v minulosti soudil třeba korupční kauzu kolem někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha.

Zisk z kryptoměn se musí danit

Ekonomika

Telefonické hovory byly útržkovité, o některých lidech v nich obžalovaní schválně nemluvili a používali také různé krycí termíny.

„Zacinkat pro výplatu peněz, poštovní holub pro datovou schránku nebo krabička pro obchodní společnost. V některých z hovorů je přitom přímo vyslovena obava konkrétních obžalovaných z odposlechu hovorů policií a z toho plynoucí obava vůbec o věci hovořit do telefonu,“ doplnil Pacovský,

Ten také zdůraznil, že z hovorů lze vyvodit, že páchaná trestná činnost možná byla mnohem větší, než se prokazovalo u soudu.

Kauza ještě není u konce. V září se bude případem v odvolacím řízení zabývat pražský vrchní soud.

Výběr článků

Načítám