Článek
Obecně sice platí, že členské příspěvky, jak spolek poplatky za internet prezentuje, jsou od daní osvobozené, ale podle názoru soudu jsou v těchto případech skrytou platbou za službu a takový příjem spolku podléhá běžnému režimu zdanění.
Proti rozsudku se může spolek ještě bránit kasační stížností, o které by rozhodoval Nejvyšší správní soud v Brně. Pokud by názor plzeňského soudu potvrdil, mohlo by jít o precedentní rozhodnutí. Může se tak dotknout dalších stovek spolků, které za úplatu zajišťují připojení k internetu stovkám tisíc lidí ve městech a obcích napříč republikou. Berňák by jim tak mohl vyměřit daň.
„Finanční úřad má pravdu v tom, že spolek Pilsfree spolkovou činnost pouze navenek simuluje, a maskuje tak svou skutečnou povahu, a to poskytovatele služby internetového připojení za cenu 300 korun měsíčně,“ uvedl předseda senátu Lukáš Pišvejc.
Podle něj vlastní prezentace spolku v kontextu s dalšími důkazy svědčí pro závěr, že v jeho rámci žádná faktická spolková činnost neprobíhá. Spolek považují za poskytovatele služby připojení k internetu i jeho vlastní členové. Z toho jednoznačně vyplývá, že plnění ve výši 300 Kč, které spolek přijímá, nejsou členským příspěvkem osvobozeným od daně,“ zdůraznil Pišvejc.
Soudce: Kdysi mohli být spolkem
Soud upozornil na to, že charakter a povaha spolku se v průběhu času měnily. „Žalobce popisoval své začátky jakožto spolku několika desítek technologických nadšenců, kteří ve svém volném čase a za využití svých znalostí budovali a rozšiřovali v té době revoluční technologii. V tomto období tak při poskytování internetu mohl žalobce definici spolku naplňovat,“ konstatoval dále předseda senátu.
Podle něho se ale postupem času situace zcela změnila. „Nejenže spolku přibyly tisíce členů, ale změnila se také dostupnost internetu. Zatímco v počátcích představovalo rozšiřování této technologie připojení k internetu záležitost typickou pro zájemce o výpočetní technologie, mohly zcela logicky vznikat spolky, které vzájemnou snahou a nasazením svých členů v podstatě nahrazovaly nemožnost komerčního přístupu ke kvalitnímu připojení,“ pokračoval Pišvejc.
Jak ale upozornil, později už byla situace zcela odlišná. „Internet pronikl do všech oblastí lidského života a z připojení k němu se stal běžný statek, který je poskytován řadou obchodních společností. Je tedy vůbec otázkou, zda aktuálně je vůbec možná existence „spolkového“ typu přístupu k internetu pro desítky tisíc osob,“ uzavřel soud.