Článek
Muže zlákala internetová reklama, která slibovala výhodné investice do zlata. Odpověděl na ni a vyplnil kontaktní formulář, kde vypsal i své osobní údaje. V ten moment ho přes aplikaci WhatsApp kontaktovala žena vystupující jako manažerka.
„Ta mu sdělila, že jej v nejbližší době zkontaktuje analytik společnosti. To se také stalo. Působil velmi důvěryhodně a pod smyšlenou legendou muže přesvědčil o výhodném investování do zlata. Na základě instrukcí mu poškozený z několika účtů začal posílat nejen své peníze, ale také úspory své příbuzné, kterou sám o výhodné investici přesvědčil,“ řekla mluvčí jihočeské policie Štěpánka Schwarzová.
Muž podvodníkům poslal celkem 2 770 000 korun. Když peníze odeslal, komunikace utichla a údajný analytik i manažerka přestali existovat. Muži došlo, že jde o podvod a oznámil vše na policii. Pokud se podaří podvodníky dopadnout, hrozí jim až osm let za mřížemi.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Podvody pod hlavičkou Novinek
Podobné investiční podvody se na sociálních sítích často objevují i pod hlavičkou zpravodajského serveru Novinky.cz. Redakce s nimi samozřejmě nemá nic společného. Falešní novináři pouze zneužívají vzhled a logo zpravodajského serveru Novinky.cz. Snaží se tak vzbudit u lidí pocit důvěry velkého média, načež jim naservírují „zaručené investiční rady“.
Design serveru Novinky.cz je imitován zpravidla vcelku zdařile, což může i jinak ostražité uživatele zmást. Pozornější čtenáři si však mohou všimnout, že v adresním řádku internetového prohlížeče je úplně jiná doména nebo že odkazy na jednotlivé rubriky v záhlaví podvodné zprávy vůbec nefungují.
Je tedy zřejmé, že jde o jednoúčelově vytvořenou stránku, která má za úkol důvěřivce navnadit, a právě značka Novinek má přispět k tomu, aby zpráva působila důvěryhodně. Důvěryhodnost se snaží kyberzločinci zvýšit i připojením falešné diskuse s hromadou spokojených zákazníků, kteří již z investic profitují.
V galerii níže naleznete ukázky dalších podvodných článků, které se v posledních měsících objevily na síti. Některé jsou zdařilejší, jiné kopírují pouze logo serveru Novinky.cz.
Blokace není snadná
Podobné falešné články se samozřejmě zobrazují i na různých zahraničních internetových doménách. Na podvodné odkazy můžete narazit dokonce i na Facebooku, ve vyhledávání Googlu či na YouTube. Kyberšmejdi si jejich propagaci jednoduše zaplatí jako reklamu.
Využívají přitom toho, že tyto internetové platformy působí po celém světě. Reklamu si tak zakoupí někde v zahraničí, kde českému textu nikdo nerozumí, a nemůže tedy snadno odhalit, že se jedná o phishingový podvod.
Kvůli tomu, že se neustále mění internetové domény, na kterých jsou podvodné články umístěny, zpravidla nepomáhá ani nahlašování falešných reklam poskytovatelům služeb. Totožná reklama se jednoduše objeví znovu, pouze na jiných internetových stránkách.
Řešením je samozřejmě blokace podvodných domén, ale ty přibývají zpravidla rychlejším tempem, než jsou zakazovány. Podvodníci mohou relativně snadno zřídit klidně i stovky podvodných domén za den. To je hlavní důvod, proč se falešné internetové stránky s investičními radami šíří internetem jako lavina.
