Tresty za pěstování konopí? Často zastaralá metodika i drakonické tresty

Osmatřicetiletá žena z Přerovska si na zahradě u domu pěstovala konopí. Část sušené rostliny spotřebovala, z části vyrobila mast. Nyní je podezřelá z nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, za což hrozí jeden rok až pět let vězení.

Jak přísný její trest bude, závisí podle advokáta Jana Poláčka na soudním zhodnocení všech okolností případu. Tedy na povaze a závažnosti trestného činu, osobních poměrech pachatele, na jeho dosavadním způsobu života atd.

„Zákon nijak nerozlišuje účel zpracování vypěstované rostliny, tedy zda se výsledným produktem chtěla léčit, nebo zda jej zamýšlela distribuovat, ani tu konkrétní látku,“ uvedl Poláček.

Právem oslovení odborníci upozornili na přísnost části české justice vůči konopí, která se liší v závislosti na konkrétním regionu, kde je případ posuzován. To připouští i advokát Poláček, doplnil však, že chybějí statistiky, které by to jednoznačně dokazovaly.

„Lze to jen stěží objektivně posoudit, neboť nám chybějí data, jakým způsobem jsou tresty v jednotlivých regionech ukládány. Existují sice data k ukládání trestů za konkrétní trestné činy, ale jak jsem uváděl, § 283 trestního zákoníku se uplatní jak v případech tzv. konopných trestných činů, tak i v souvislosti s jinými látkami. Ano, dostávají se k nám zprávy, že v některých regionech se k represi konopí přistupuje aktivněji než v jiných,“ konstatoval.

„Určitě nechcete být ve věci pěstovaného konopí stíhaný na Hradecku, tam je provařený toxi tým. Stejně tak Moravskoslezský kraj, ten má přeshraniční styk s Polskem a Slovenskem, dlouho se tam pašovaly látky na výrobu pervitinu, než to zpřísnili. Výsledný trest je pak na benevolenci soudce, jestli konopí bere jako stigma a nebezpečnou látku ohrožující společnost,“ uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován, ale je s problematikou trestního práva v oblasti konopí srozuměn.

S tím nesouhlasí ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. „Zobecňování, že někdo, kdo si vyrobil mast, je tady odsouzen k nepodmíněnému odnětí svobody, jsou z říše nereality. Protože když jdete pod ten mediální narativ, tak vždycky zjistíte, že tam bylo nějaké jiné kvalifikované nakládání. Anebo se vrství podmínečná odsouzení, až jsou proměněna v nepodmínečná,“ řekl Právu Frydrych.

„Drogové trestné činnosti je tolik, že lidé, kteří na drogách pracují, se nenudí, aby si museli vymýšlet bagatelní trestné činy,“ dodal k trestům za konopí.

Podle Poláčka bývá metodika postupu policie netransparentní. „Metodika policie ve smyslu zjištění množství konopí nebo jeho účinné látky je poměrně složitá a často neprůhledná. V některých případech policie přistupuje např. k dopěstování rostlin, aby stanovila obsah THC, v některých případech nikoliv. Těch postupů je více a ne vždy se s nimi lze ztotožnit,“ řekl.

Platná legislativa a z ní vyplývající sankce jsou podle Frydrycha nastaveny správně. „Já se domnívám, že je velmi rozumně nastavená, že nevede k přepínání trestní represe vůči uživatelům a koresponduje se společenským zadáním, které je protaveno do právní regulace – tedy že životní styl spojený s užíváním nelegálních návykových látek není společensky žádoucí.“

Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil považuje za příliš represivní přístup například kauzu 63letého Miroslava Koláčného a jeho syna Jana. Soud jim nejdříve udělil podmínky v délce patnácti a třinácti měsíců za čtyři rostliny konopí, ale pak rozsudek zrušil odvolací senát. Osvobodil je jako nevinné, ovšem po dvou letech tahanic.

„Přestože to byly jenom čtyři kytky, hledá se způsob, jak lidi odradit od pěstování,“ připomněl.

Že je současná legislativa represivní, tvrdí i advokát Jan Poláček. „Zákon v zásadě nerozlišuje mezi ,výrobou‘ konopí, což není totéž jako pěstování, a výrobou jiných látek, které jsou objektivně výrazně škodlivější pro zdraví uživatelů i pro společnost, jako např. pervitin. To ještě více vyniká v souvislosti s probíhající legalizační vlnou konopí ať již ve Spojených státech, nebo v zemích Evropské unie,“ dodal.

Podle šéfa protidrogové centrály Frydrycha je nejčastějším trestem v souvislosti s konopím podmínka. „Když se podívám na celkový počet a skladbu těch sankcí, tak tam jednoznačně vede podmíněné odnětí svobody, následované peněžitým trestem jsou pak obecně prospěšné práce. Nepodmíněné odnětí svobody je zhruba ve 4,3 procenta trestů,“ uvedl.

Podle nejnovějšího výzkumu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ke konopí uvedlo v roce 2019 užití konopí pro samoléčbu někdy v životě celkem 14,6–17,9 % respondentů, v posledních 12 měsících pak 7,5–9,2 % dospělé populace.

To je podle zprávy asi 670–825 tisíc osob, které užily konopí pro samoléčbu v posledním roce. Užívání konopí čistě z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste. Nejvyšší je ve věkových skupinách 55 až 64 a zejména nad 65 let.