Hlavní obsah

Tresty v brněnské korupční kauze Stoka neplatí, vrchní soud odsuzující verdikt zrušil

Brno

Více než rok a půl ležel případ korupční kauzy Stoka, tedy údajného ovlivňování veřejných zakázek v Brně, na olomouckém vrchním soudu. Ten nakonec ve středu v neveřejném zasedání případ vrátil zpět k brněnskému soudu. Tresty pro skupinu okolo někdejšího místostarosty radnice Brno-střed Jiřího Švachuly (ANO) tak neplatí. Soud své rozhodnutí nijak nezdůvodnil, čeká na jeho doručení účastníkům řízení.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Jiří Švachula na snímku z 8. června 2021

Článek

Na posun v případu upozornil web Seznam Zprávy.

Rozsudek v ostře sledovaném případu vynesl senát brněnského krajského soudu v čele s Jaroslavou Bartošovou 31. května 2022. Švachula dostal za korupci 9,5 roku vězení, podnikatel Saman El Talabani vyfasoval šest let stejně jako další podnikatel Pavel Ovčarčin. Tresty dostali i další lidé, kteří podle olomouckých žalobců, již kauzu dozorovali, tvořili zločineckou organizovanou skupinu.

Rozhodovali neveřejně

V Olomouci ležel spis po odvolání odsouzených i státního zástupce od března 2023. Po dvaceti měsících se olomoucký soud dobral k rozhodnutí, jehož přesný výsledek ale nechce specifikovat.

„Vzhledem ke skutečnosti, že bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, není možné sdělit způsob rozhodnutí a ani důvody tohoto rozhodnutí, a to do doby vyhotovení rozhodnutí a jeho doručení všem účastníkům řízení,“ řekl ČTK mluvčí soudu Stanislav Cik.

V internetové soudní databázi pak stojí, že bylo „rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání“.

Ovlivnili prý desítky zakázek

V případu šlo podle obžaloby o ovlivňování desítek zakázek zejména na radnici Brno-střed. Hlavou skupiny tyjící právě z úplatků měl být Švachula, který ale vinu dlouhodobě odmítá. Korupce na radnici se podle žalobců odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019.

Podle rozsudku krajského soudu šlo v případu o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent.

Soud: Stoka narušila důvěru lidí ve stát

Krimi

Výběr článků

Načítám