Článek
Ve stížnosti obhajoba zpochybňovala právě klíčové svědectví. Podle Sysla bylo účelové, vězeň se prý jen snažil vylepšit své postavení ve věznici. Zároveň stížnost odkazuje na znalecký posudek, podle něhož je Sysel klidné povahy, což nenasvědčuje vraždě v afektu.
ÚS zdůraznil, že svědkova výpověď nebyla jediným důkazem. "Nalézací soud navíc velmi podrobně a logicky vysvětlil, jakými úvahami se při hodnocení tohoto důkazu řídil, a to zejména v souvislosti s dalšími provedenými důkazy," stojí v usnesení z neveřejného jednání.
Prvoinstanční senát Sysla nejprve v září 2009 pro nedostatek důkazů osvobodil, vrchní soud jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Krajský soud v Praze poté přehodnotil své stanovisko a v roce 2010 rozhodl o Syslově vině. Poté už vrchní soud verdikt potvrdil, stejně jako později Nejvyšší soud.
Vražda se stala 21. března 2008 časně ráno v berounské Okružní ulici. Sysel tehdy podle soudu po předchozí hádce zasadil druhému muži 18 ran. Oběť na místě zemřela. Příčinou roztržky byly podle obžaloby peníze. Sysel prý zavražděnému dlužil značnou sumu a měl problémy se splácením, což vedlo k vzájemným konfliktům. Sysel to popíral, údajně zavražděnému dlužil jen asi 4000 korun.