Článek
Růžička se vyhlašování verdiktu nezúčastnil.
Podle soudu si Růžička nechal půl miliónu pro sebe, nikdy ale nepatřily Slavii.
„Je zřejmé, že si pan obžalovaný ty finanční prostředky ponechal a nakládal s nimi, jako by byly jeho vlastní,“ prohlásil soudce Tome Frankič, který se v podstatě ztotožnil s obžalobou, kromě toho, že peníze nikdy nebyly Slavie a nemohly jí být zpronevěřeny, protože nikdy nedošlo k uzavření platné darovací smlouvy. „Soud má za to, že ty peníze byly stále ve vlastnictví pana Palaščáka, ponechal si je pan obžalovaný. Vrátil je až po dvou letech na základě žádosti pana Palaščáka,“ dodal Frankič.
Státní zástupkyně Lucie Písecká Růžičkovi navrhovala osmnáctiměsíční trest s podmíněným odkladem na tři roky plus povinnost uhradit pět set tisíc korun. Pokud by peníze neuhradil, měl si podle Písecké odsedět pět měsíců ve vězení.
„Bylo prokázáno, že se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Peníze skutečně převzal a čekal, až pan Palaščák dodá nějaké dokumenty, které nijak nespecifikoval,“ uvedla Písecká. „Vrácení peněz nemá na jeho trestní odpovědnost žádný vliv,“ dodala.
Nepotvrdilo se, že jde o sponzorský dar, uvedl obhájce
I podle jednoho z dvojice Růžičkových obhájců Filipa Svobody bylo předání peněz skutečně prokázáno. „V řízení bylo prokázáno, že obžalovaný obě částky převzal. Bylo prokázáno, že obžalovaný tyto prostředky vrátil panu Palaščákovi,“ namítl Svoboda s tím, že nebylo zřejmé, zda se jedná o dar, sponzorský příspěvek nebo smlouvu o reklamě, což je důležité z hlediska zaúčtování. „Obžaloba je postavena na nesprávném právním základě, podle kterého obžalovaný převzal sponzorský dar. To ale potvrzeno nebylo,“ dodal Svoboda.
Růžička si podle něj nepřisvojil cizí věc a nezpůsobil nikomu žádnou škodu a podstata žalovaného jednání tak podle něj není trestným činem.
Dvakrát 250 tisíc bez dokladu
Soud v úterý vyslechl čtyři svědky, především podnikatele Miroslava Palaščáka, od kterého Růžička v průběhu let 2012 a 2013 přijal dvakrát dvě stě padesát tisíc.
Palaščák zopakoval, co uvedl v přípravném řízení. S Růžičkou se seznámili na konci sezóny 2011/12. „Zavolal mi a oznámil mi, že neprodlouží smlouvu mému synovi,“ řekl Palaščák. Po nějaké době ho prý oslovil „pan Mouček, který se na Slavii kolem pana Růžičky pořád motal“, s tím, že Růžička prohlásil, že když mu Palaščák donese sponzorský dar 250 tisíc pro klub, tak že se postará o pokračování hráčské kariéry Palaščákova syna.
„V té době se říkalo, že Slavie je Růžička,“ pokračoval Palaščák. Peníze Růžičkovi předával s domněním, že jde o sponzorské peníze pro klub. „Mluvilo se o rekonstrukci posilovny, šatny,“ vzpomínal podnikatel. Při předání peněz prý očekával nějaký doklad, ale Moučkem mu bylo řečeno, že „se to tak nedělá“.
O rok později se situace opakovala. „Zase jsem přinesl peníze panu Růžičkovi, ten si je převzal, opět bez písemné smlouvy, opět bez příjmového dokladu,“ řekl Palaščák. O další rok později mu došlo, že k darům nemá žádný doklad. Růžička ale v té době už ve Slavii nepůsobil. Palaščák ho proto kontaktoval s tím, že pokud mu peníze do týdne nevrátí, obrátí se na svého právníka. Do tří dnů obdržel celých 500 tisíc korun z účtu Růžičkovy manželky.
Na konci výpovědi Palaščák předal flashdisk s fragmentem nahrávky, kterou pořídil při druhém předávání peněz. „Pan Růžička na něm svými slovy potvrzuje, že to nebyl jediný sponzorský dar, který takhle převzal,“ komentoval nahrávku, kterou předal soudu jako dodatečný důkaz.
Symbol parazitování, tvrdí Palaščák
Na závěr ještě požádal soud, jestli se může „pocitově“ vyjádřit. „Asi si nedokážete představit, jaká situace vládne v českém hokeji. Ta situace, co jsem popisoval, probíhá i v jiných klubech. Pro mě se stal (Růžička – pozn. red.) symbolem takového parazitování na rodičích mladých hráčů. A to mi připadá šílený ve sportu, který je nositelem hodnot fair play. Tyhlety věci pan Růžička šíleným způsobem pošlapal,“ prohlásil Palaščák.
Růžička při předchozím jednání odmítl, že by spáchal trestný čin. „Přijal jsem od Palaščáka dvakrát 250 tisíc. Palaščák měl dodat věci papírově, ty věci nedorazily. Když to mělo trvat déle, tak jsem dobrovolně poslal na jeho účet pět set tisíc, nic mi neurgoval,“ řekl v srpnu Růžička a jinak se k žalobě nevyjadřoval.