Článek
"Bála jsem se Srby. Říkal, že dokáže na dálku zabít foukačkou malé dítě, nebo vyndat člověku za živa játra z těla. Tvrdil, že pracoval u vojenské rozvědky, a že zná různé body na lidském těle," zahájila svou ranní výpověď Eva Tomšovicová, která za objednavatele vraždy už dříve označila Srbu.
Její slova vynesená před soudem se stále častěji hemží protiklady. Na jedné straně totiž přiznává, že útok na novinářku dohodla s Novotným, ale hned za okamžik tvrdí, že chtěla "ublížení Slonkové" zabránit, a proto se obrátila právě na Novotného, protože si myslela, že toho není schopen. Na dotaz předsedy senátu Slavomíra Cirhana, proč tedy rovnou požadavek na umlčení novinářky neodmítla, uvedla, že se bála Srby, který prý byl v době, kdy se začaly v tisku objevovat první články o jeho majetku a podivných aktivitách, velmi nervózní a agresivní.
"V podstatě jsem novinářům fandila, protože se trefili do černého," nechala se slyšet Tomšovicová. Ta tvrdí, že ji Srba požádal o pořízení dokladů k legalizaci jeho rozsáhlého majetku, který by si ze svého úřednického platu nemohl pořídit.
Sitár: likvidaci za milión jsem nenabízel
Před soudem vypovídal i Jiří Sitár, bývalý výkonný ředitel společnosti Block, jež se ucházela o státní zakázky ministerstva zahraničí, a který čelí obvinění z úplatkářství kvůli rekonstrukci zastupitelského úřadu v Záhřebu. Sitár měl Srbovi údajně předat v této záležitosti úplatek ve výši zhruba pěti miliónů a další téměř milión korun pak někomu z firmy Certos, která výběrové řízení pro ministerstvo zahraničí zajišťovala.
Sitár měl podle Tomšovicové při společné návštěvě nabídnout odstranění novinářky za jeden milión korun a Srba proto přijal poloviční nabídku Novotného, což ovšem Sitár odmítl. "Při jedné večeři v Paříži přišla Tomšovicová a řekla mi, že ji navštívil Stanislav Gross, který má problémy s nějakou paní Opoleckou a jestli nevím kolik stojí likvidace člověka. Odpověděl jsem jí, že se domnívám od několika desítek tisíc až po několik miliónů korun. Tím to skončilo," prohlásil Sitár.
Kříženecký vyvracel spolupráci se Šloufem
Jméno ministra vnitra však nebylo jediným známým jménem, které v soudní síni zaznělo. Na otázku státního zástupce Barnabáše Lišky, zda nezná nějaké okolnosti nákupů nemovitostí v zemích bývalé Jugoslávie, Tomšovicová sdělila, že při návštěvě Chorvatska ji Srba řekl, že advokátní kancelář Miroslava Kříženeckého (Srbova obhájce) zajišťuje pro Miroslava Šloufa, bývalého šéfa poradců expremiéra Miloše Zemana velmi výhodný nákup objektů po obětech války na území bývalé Jugoslávie.
Kříženecký ovšem tuto možnost okamžitě vyvrátil. "Naše kancelář by to velice ráda dělala, ale s panem Šloufem nemáme bohužel nic společného. Nevím z čeho čerpá pan státní zástupce informace, že nějaká kancelář něco vyjednává. Toto nikdy v oficiální části projednávání případu nepadlo. To znamená, že státní zastupitelství čerpá z nějakých zdrojů, které nebyly procesně opatřeny," reagoval advokát.
Slavík odmítl vypovídat
Pátý obžalovaný, podnikatel Jiří Slavík, který je však viněn pouze z nedovoleného ozbrojování (pořízení armádního semtexu), využil svého práva a odmítl vypovídat. Předseda senátu proto četl jeho výpověď z přípravného řízení, v níž Slavík tvrdí, že nikdy žádné výbušniny neměl, nikomu jejich získání nezprostředkoval a ani je nikomu neprodal. A to i přesto, že přiznal schůzku s Tomšovicovou a Novotným v motorestu Na haldě u Příbrami, kde k prodeji semtexu mělo podle policie dojít.
