To byl jen takový humor, vysvětloval mladík u soudu hrozby vystřílením obchodního centra

Houf spolu se svým stejně starým kamarádem podle obžaloby na přelomu května a června 2017 během tří týdnů celkem šestačtyřicetkrát telefonoval na různé instituce po celé republice s pestrou paletou nejrůznějších výhrůžek.

Spolu s Houfem byl původně obviněný i jeho kamarád, jeho trestní stíhání bylo ale pro nepříčetnost zastaveno. Právě Houfův kamarád byl podle obžaloby ten, který – ve většině případů vybavený modulátorem hlasu – prostřednictvím služby Skype hovory uskutečňoval. Houf byl podle žalobce oněm telefonátům přítomný, poslouchal je, komentoval je a svému kamarádovi dával pokyny, co má říkat nebo udělat.

Obsah výhrůžek byl podobný, šlo o hrozby teroristickými útoky ve jménu Islámského státu, odpálením bomb ve vlacích, nemocnicích, policejních stanicích, vystřílením obchodních center a podobně.

Mladíci se do telefonu představovali různě. Jednou to byl Rajesh Ramayan Koothrappali (postava z amerického sitcomu Teorie velkého třesku), jindy zase Mikael Oganesjan (český youtuber), případně kapitán Barbossa (postava z filmové série Pirátů z Karibiku), Mohammad Abbas či Radža Radžaja.

„(..) Oznámil, že zastřelil muže, jehož mrtvolu ukryl v opuštěném objektu na adrese Kmochova 4, Praha 5, načež zopakoval, že ho nechtěl zabít, že je to nějaký běloch, který mu nadával do Indů, přičemž se představil jako Rashid Rajesh Koothrappali a uvedl, že už není na místě, že jde na ambasádu a pojede do Německa,“ zní část jednoho bodů z obžaloby.

Kromě výhrůžek útoky měli mladíci například pod Oganesjanovým jménem také oznámit, že ředitel Městské policie Praha 1 Miroslav Stejskal „dealuje“ pervitin a má nelegální samopal.

Hrozby teroristickými útoky také podkreslovali tzv. našídy, arabskými vokálními oslavnými písněmi.

Svými telefonáty mladíci způsobili například uzavření příjezdových cest na pražské Václavské náměstí, uzavření českobudějovického parku Stromovka nebo evakuaci 230 lidí z vlaku a nádraží v Lysé nad Labem.

Houf u soudu žalované hovory připustil, zdůrazňoval nicméně, že je uskutečňoval jeho známý (jehož stíhání bylo zastaveno). „Zpočátku jsem to bral jako humor, protože jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti, těm hovorům,“ uvedl Houf. „Vážně jsem to začal brát po těch článcích, kdy jsem viděl, že se něco děje a že policie opravdu na těch místech zasahuje,“ dodal.

Se svým kamarádem se seznámil při hraní online počítačových her, nikdy se prý nesetkali, Houf prý kromě profilové fotky na Facebooku ani neví, jak jeho známý vypadá.

Ze začátku jejich „zábava“ působila vcelku nevinně. „Volali jsme třeba do pizzerie a chtěli malinkou pizzu do kapsy,“ popsal Houf. Případně propojili hovor dvou pizzerií a sledovali, jak se spolu baví. Poté ale podobně volali i na policejní stanice. „Josef (kamarád) byl přesvědčen, že to bude na základě humoru a nikdo to nebude brát vážně. I já jsem si řekl, že v ČR je nepravděpodobné, že někdo bude lidi ohrožovat samopalem,“ řekl mladík.

Obecně ale Houf přiznal, že hovory komentoval, že u nich byl jen částečně, případně na Josefovu žádost dával rady a dohledával informace. „Snažil se mě přesvědčit, že je to zábava. Že se tomu jednou zasmějem,“ uvedl Houf.