Článek
Marešová byla stíhána za to, že podle policie podávala v letech 2010 až 2014 pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Některá média ji ve svých článcích označovala jako „sestru smrt“. Soudy Marešovou nakonec osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.
Marešová se v žalobě na televizi Prima původně domáhala částky 6,7 milionu korun, kterou opírala o znalecký posudek. Obvodní soud jí přiznal 600 tisíc korun, částku porovnával zejména s televizí Nova, která musela Marešové zaplatit 1,2 milionu korun. Vzal přitom v potaz zejména sledovanost.
Podle čtvrtečního rozhodnutí ale obvodní soud dostatečně nezohlednil také počet závadných reportáží a příspěvků. Zatímco Nova jich podle soudu odvysílala či vydala přes stovku, u Primy šlo asi o 30 relací. Soud ve čtvrtek proto přiznanou částku ponížil. Předseda odvolacího senátu ale konstatoval, že je zároveň potřeba aplikovat preventivní funkci zadostiučinění, odškodné půl milionu korun je tak podle něj přiměřené.
„Ve zpravodajství došlo k porušení presumpce neviny a v tom nese odpovědnost žalovaná,“ řekl soudce. „Žalovaná se mýlí, pokud se domnívá, že nijak nepochybila,“ uvedl také.
Nezákonně stíhaná sestra Marešová vysoudila na státu přes dva miliony
Právní zástupkyně televize ve čtvrtek soudu řekla, že primární odpovědnost za újmu Marešové nese stát, který nezákonné rozhodnutí o stíhání vydal. Televize podle ní vždy informovala o tom, v jakém stavu se řízení nachází, a tedy i o tom, že žena nebyla odsouzena. Spojení „sestra smrt“ označila právní zástupkyně za novinářskou zkratku označující celou kauzu, nikoli za označení Marešové. Televize byla ochotná ženě zaplatit 300 tisíc korun, ale s tím, že se nedopustila žádného protiprávního jednání.
Zaplatila i jiná média
Marešová se soudila i s dalšími médii. Od vydavatele Blesku či Aha, mediálního domu CNC, vysoudila 900 tisíc korun, od vydavatelství Mafra 700 tisíc korun. Vltava Labe Media muselo ženě zaplatit 250 tisíc korun. S vydavatelstvím Economia Marešová uzavřela mimosoudní dohodu, její podobu strany nezveřejnily. Ve sporu se státem kvůli nezákonnému stíhání jí soudy přiznaly 2,27 milionu korun plus úroky.
Stížnosti vydavatelství Mafra v dubnu vyhověl Ústavní soud (ÚS), spor se tak vrátil k Nejvyššímu soudu. Ten podle ÚS neodůvodnil jednu ze tří základních otázek formulovaných v dovolání vydavatelství, konkrétně šlo o to, zda soudy mohou navýšit finanční zadostiučinění kvůli „absenci sebereflexe“ na straně škůdce.
Vyšetřování Marešové odstartovala smrt jedné z pacientek. Policie Marešovou v létě 2014 obvinila nejprve z této vraždy, na základě znaleckého posudku pak z dalších pěti vražd. V posudku ale byly chyby, jeho závěry nejprve odmítl posudek obhajoby a následně i revizní znalecký posudek, který v případu nechal vypracovat soud. Soudy Marešovou nakonec všech obvinění zprostily.