Článek
Taxikář projel ulicí osazenou zákazem vjezdu s dodatkovou tabulkou o dopravní obsluze, aniž by v ulici někoho nakládal či vykládal. Když ho policisté zastavili, odmítl zaplatit pokutu a věc tak zamířila do správního řízení.
Tam taxikář dostal 1500 korun pokuty, ale podal odpor. K nařízenému jednání se spolu se svým zmocněncem s různými omluvami nedostavil, až nakonec celé správní řízení vyšumělo do ztracena kvůli neprojednání v zákonné lhůtě.
Taxikář pak policejní jednání označil za šikanu a podal žalobu na stát. U Obvodního soudu pro Prahu 10 neuspěl. „Soud neshledal žádný rozumný důvod, aby do ulice označené zákazem vjezdu všech motorových vozidel mimo dopravní obsluhy mělo možnost vjet vozidlo taxislužby, pokud není tzv. ve službě, tedy pokud v ulici nikoho nevykládá či nenakládá,“ vysvětil soud.
Taxikář se v Neratovicích zasekl s autem na přejezdu, narazil do něj vlak
Smyslem daného dopravního značení není zajistit některým účastníkům privilegované postavení
Podobně situaci viděl i odvolací městský soud, muž se ale nevzdal a podal dovolání. V něm tvrdil, že „poskytováním taxislužby se rozumí i cesta pro zákazníky na základě objednávky“, takže projetí zmíněného zákazu nelze sankcionovat.
Senát Nejvyššího soudu v čele s Pavlem Simonem ale na takový výklad nepřistoupil a dovolání zamítl. „Smyslem daného dopravního značení není zajistit některým účastníkům privilegované postavení, ale zajištění dopravní obslužnosti v daném místě,“ konstatovali soudci.
„Výjimka ze zákazu vjezdu všech motorových vozidel, která se váže na dopravní obsluhu, tak předpokládá, že se i daná dopravní obsluha bude vztahovat k předmětné oblasti, do níž je jinak vjezd vozidel zakázán. Takový závěr odpovídá zásadě, že výjimky je třeba vykládat restriktivně, vyžaduje-li to jejich účel,“ dodal Nejvyšší soud.