Hlavní obsah

Takhle ne, na chodník. Policie našla recept, jak „třicítkářům“ zatrhnout blokování dopravy v Praze

Praha
Aktualizováno

Části aktivistů, kteří chtěli v Praze několika pochody naráz demonstrovat za snížení rychlostního limitu pro vozidla v metropoli na 30 km/h, policie minulý týden nedovolila blokovat dopravu. Důvodem pro rozhodnutí, proti kterému se „třicítkáři“ chtějí právně ohradit, byl podle policie fakt, že se jich na místě sešlo málo.

Foto: Poslední generace

Ze tří nahlášených pochodů aktivistů se nakonec uskutečnil jeden

Článek

Jednalo se o akci ze středy minulého týdne. Podle informací z facebookové stránky dané události i z webu se mělo původně jednat o „trojpochod“. Procesí měla startovat v podvečer z Vltavské, Flory a Vyšehradu a všechny proudy se měly slít v Čelakovského sadech.

Podobně jako při minulých protestech, i tentokrát chtěli „třicítkáři“ částečně blokovat dopravu. „Půjdeme v pravém pruhu silnice, auta necháme projíždět v levém pruhu,“ stojí v pozvánce.

Do podoby protestu ovšem zasáhla policie. Mluvčí iniciativy Veronika Holcnerová Novinkám řekla, že policisté jedné skupině neumožnili vejít do vozovky s argumentem, že na místě není přes padesát účastníků, jak bylo ohlášeno.

Aktivisté v Praze bojují za 30 km/h blokováním aut. Máte smůlu, vzkázal řidičům magistrát

Krimi

„Když organizátoři nabídli, že vyjdou za chvíli s dalšími lidmi, tak přítomný policista řekl, že průvod vozovkou neumožní vůbec,“ sdělila Holcnerová Novinkám po akci.

Nakonec se uskutečnil jen jeden pochod. Holcnerová v tiskové zprávě po akci zmiňovala, že v plánu byly už jen dva místo v pozvánce zmiňovaných tří pochodů v metropoli, každopádně ve finále se kráčelo jen jedním průvodem z Vltavské ulice směrem na Vyšehrad.

Setkání bylo podle informací z webu magistrátu ohlášeno úřadům s předpokládaným počtem 50 až 100 účastníků. Podle policie se ale na jednom místě sešla ani ne dvacítka demonstrantů. Podle magistrátu mělo jít o průvod z Flory.

Policie pochod, jak si ho účastníci představovali, neumožnila nejen kvůli faktu, že se jich sešlo méně, než bylo avizováno, ale odkazovala i na to, že v takovém počtu se dostalo do střetu jejich právo na vyjádření protestu s právy a svobodami ostatních, v tomto případě hlavně řidičů. Aktivisté se podle ní mohli pohodlně vejít na chodník.

„Vzhledem k tomu, že se na místě na začátku akce nesešel ani poloviční počet minimálního deklarovaného počtu osob, byl svolavatel poučen, aby využil k pochodu chodník, jelikož to v takovém počtu není nezbytně nutné, aby byla omezena práva a svobody jiných osob. Po tomto poučení se svolavatel sám rozhodl, že na dvou místech akci ukončí, a přesunul účastníky na třetí svolanou akci, kde proběhl ohlášený pochod bez narušení veřejného pořádku,“ vysvětlil v úterý mluvčí policie Richard Hrdina.

Aktivisté v Praze znovu bojovali za rychlost 30 km/h. Tentokrát šli ze Štvanice

Krimi

Podle vyjádření policie by bylo umožnění malému počtu lidí vstupovat do vozovky, když se vejdou na chodník, šikanózní vůči ostatním.

Aktivistům, kteří měli v plánu do vozovky vstupovat i v malém počtu, podobně jako tomu bylo při předchozích akcích, se to nelíbí. „Přítomní policisté neumožnili účastníkům vstoupit do vozovky, přestože tak byly pochody ohlášené, a dohoda s magistrátem zněla, že průvody půjdou v jednom pruhu vozovky,“ sdělila Holcnerová.

Přednostně na chodník

Veřejná shromažďování se nahlašují magistrátu, který může mít poslední slovo ohledně jejich podoby. Úřad dříve uvedl, že se musí řídit ústavním právem a shromáždění jako taková nelze zakazovat. Co se týče případných negativních dopadů shromáždění, odkazoval na pravomoci policie a organizátorů akce v místě konání.

K případu z minulého týdne nyní mluvčí magistrátu Vít Hofman uvedl, že přístup byl zvolen po dohodě s Policií ČR. „V případech, kdy to bude umožňovat situace na místě a počet účastníků, budeme směrovat pro omezení dopravních komplikací postup takových průvodů přednostně na chodníky,“ sdělil Novinkám.

Postup podle něj „zohledňuje přiměřenost zásahu do realizace shromažďovacího práva ve vztahu k omezení práv ostatních nezúčastněných osob v důsledku konání průvodu“. Určení způsobu postupu průvodu po trase podle města nemá podstatný vliv na naplnění účelu oznámeného shromáždění.

Přesné limity u podobných akcí nelze podle Hofmana dopředu určit. „Vždy bude záležet na počtu účastníků, místní situaci včetně průchodnosti chodníků, dopravním zatížení, možných komplikacích na trase a mnoha dalších okolnostech,“ sdělil Novinkám.

Aktivisté se chystají podat žalobu. „Neoprávněné omezení ústavního práva na protest ze strany policie vnímáme jako extrémně problematické a jako velmi nebezpečný precedens, který nemůžeme ponechat bez odezvy,“ dodala mluvčí hnutí.

Hofman má ovšem za to, že k zásahu magistrátu či policie u daného průvodu vlastně ani nedošlo. „Svolavatel sám od jeho konání upustil dříve, než by žádost akceptoval, či by mu dokonce byl udělen pokyn ze strany úřadu či policie v takovém smyslu,“ řekl.

Aktivista sprejoval cyklopruh na pražské magistrále. Dočkal se podpory i odsouzení

AutoMoto

Aktivisté začali s pořádáním pochodů 1. března. Podle dřívějších vyjádření hodlají v protestech pokračovat, dokud pražskou radnici k zavedení plošného snížení rychlosti, které má podle nich přispět ke zklidnění dopravy a k většímu bezpečí v ulicích, nepřimějí.

Dopravní výbor pražského zastupitelstva minulé úterý vyzval radu, aby město nechalo prověřit, zda by bylo možné prostřednictvím zákonodárné iniciativy zamezit blokování dopravy na dopravních tepnách při protestech či jiných shromážděních.

Výběr článků

Načítám