Článek
„Pokud by detence nebyla uložena, byl by pan posuzovaný časovanou bombou,“ zdůvodnil rozhodnutí předseda soudního senátu Jan Hostaš.
Verdikt není pravomocný, protože muž proti němu podal stížnost. O případu rozhodne nadřízený vrchní soud. „Mám strach, že mi v ústavu budou píchat injekce. To by bylo proti mé vůli,“ vysvětlil.
Ještě před soudním rozhodnutím se vyjádřil podobně v reakci na návrh státního zastupitelství. „Jestli mám být někde zavřený, aby do mě něco píchali, tak chci raději trest smrti,“ řekl soudu.
Ze spisu vyplývá, že muž napadl svého nezletilého syna kuchyňským nožem v jejich bydlišti.
Nikdo už nevypátrá, co se stalo.
„Způsobil mu 30 bodných a řezných poranění obličeje, krku a hrudníku,“ konstatoval žalobce Jiří Richtr. Hoch neměl šanci přežít. Vrah skončil v nemocnici a v důsledku pádu hlavou na zem má poškozený mozek.
„Ze znaleckého posudku vyplynulo, že Stanislav N. v době, kdy na syna zaútočil, nebyl schopen rozpoznat možné následky svého jednání,“ uvedl Richtr.
„V důsledku dekompenzace akutní psychotické poruchy došlo v době činu k vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností,“ upozornil Richtr s tím, že pobyt muže na svobodě je nebezpečný, neboť podle znalců je jeho chování nadále zcela nevyzpytatelné.
„Já si nic nepamatuju. Nikdo už nevypátrá, co se stalo,“ uvedl muž před soudem.
V osudný den měl jet chlapec s otcem do Klatov vybrat si nový telefon k narozeninám. „Adam mi to přiběhl říci hned ráno. Já jsem odešla do garáže pustit psa ven. Najednou děda křičí, že mám běžet do patra, že se tam něco děje,“ uvedla babička zemřelého hocha.
„Když jsem vběhla do Adamova pokoje, seděl tam s tátou na zemi. V ten okamžik jsem viděla, jak Standa podřízl Adama na krku. Ale ne úplně. Tak jsem Standovi tu ruku odtrhla,“ vypovídala Růžena N.
Před očima jí podřízl vnuka. Už ho nezachránila
Chlapec podle jejích slov padl břichem na zem. „Lehla jsem si na něj, abych ho kryla. Standa totiž pořád držel nůž v ruce, sebral mu ho až manžel, kterého jsem přivolala.
Mezitím se ještě sám několikrát píchl do hlavy, pak otevřel okno, vylezl na parapet, předklonil se a skočil,“ pokračovala důchodkyně.
Když byl útočník pryč, snažila se žena vnukovi pomoci. „Doběhla jsem pro hadr a mačkala mu krk. Zároveň jsem na mobilu vytočila tísňovou linku,“ líčila Růžena N. dramatické okamžiky.
Tragédie otřásla celou vesničkou. Adamovi kamarádi, s nimiž redakce Práva hovořila, byli z neštěstí zdrceni. „Je to hrozné, nemůžeme tomu uvěřit,“ vypověděli v den vraždy.
Otec měl ubodat svého čtrnáctiletého syna. Jeho kamarádi jsou zdrceni
Oni i další spolužáci později uctili Adamovu památku, když u základní školy v Nýrsku vysadili sakuru. Ke kořenům vložili skříňku s dopisy a dárky.
„Strom nám ho bude připomínat. Jako kdyby neodešel, ale byl pořád s námi,“ sdělila Právu ředitelka školy Alena Linhartová, podle níž přišli o velmi oblíbeného, chytrého a vždy dobře naladěného žáka.